Velká Morava se rozpadla vinou vnitřních rozporů a nájezdů maďarských kočovníků v čele s Arpádem
Velká Morava, první státní útvar na našem území, vznikla v roce 833 spojením Moravského knížectví, kde vládl Mojmír I., a Nitranského knížectví s Pribinou v čele.
Sousedem Velké Moravy byla Východofranská říše a ta by si ji ráda podmanila. Šla na to vojenskou cestou a také za pomoci křesťanských misií. Křesťanství se z Východofranské říše šířilo v latině, která byla pro prostý lid nesrozumitelná.
Mojmírův synovec Rostislav, tehdejší vládce Velkomoravské říše, se snažil z vlivu Franků vymanit. Nejdřív se obrátil na papeže, ale u něj nepořídil. A tak to zkusil u byzantského císaře Michala III. Požádal ho, aby na Moravu poslal šiřitele křesťanské víry, kteří budou kázat ve slovanském jazyce. A tak roku 863 přišli na Moravu Konstantin a Metoděj.
Rostislava ale čekal krutý konec. Za pomoci Východofranské říše byl oslepen a zbaven moci. Novým vládcem se stal jeho synovec Svatopluk. Na jeho dvoře přijali křest český kníže Bořivoj a jeho manželka Ludmila. Tou dobou Velkomoravská říše dosáhla svého největšího územního rozsahu. Na konci 9. století se rozpadla vinou vnitřních rozporů a také nájezdů maďarských kočovníků v čele s Arpádem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
