Víte, co jsou to houseňáky, zlodějka, uběrák nebo rypák?
Vyprávěl mi známý, vzpomíná Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář, že byl svědkem zajímavého rozhovoru při jízdě autobusem. Žena a muž se dohadovali, kdo z nich má povedenější rypák. Hned mu bylo jasné, že nehodnotí čichový orgán, ale nůž na vyrývání plevele, kterému se taky říká dloubák. Pojďme si připomenout další lidové názvy pro náčiní, které v zahradě používáme.
Věděli byste například, proč se nůžkám na tyči říká houseňáky? Na ovocných stromech kdysi škodily různé housenky, obývající velkou pavučinu. Z ní se rozlézaly do stran a klidně sežraly všechno listí na stromech. No a houseňáky, nůžky na tyči, jejich řádění jednou pro vždy ukončily. Odstřihly pavučinu s housenkami od stromu a ty pak bylo možné lehce eliminovat.
S pilkou zlodějkou se zase chodívalo tajně do lesa na stromky. Schovala se pod kabát. Dnes podobně vypadají všechny ty ruční zatahovací nebo zavírací pilky, které jsou na trhu a používáme je třeba k průklestu koruny.
Doma jsme měli ještě uběrák. Brousek hrubšího zrna, používaný na kosu nebo srp. Po jeho zásahu naklepané ostří opravdu ubývalo. Dal se s ním rozchodit i tupý nenaklepaný nový srp, než bylo možné ho naklepat.
Pytlíku na ovoce jsme říkali trháček a vás určitě napadne mnoho dalších milých lidových názvů, které vás na chvíli vrátí do dětství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
