Z Albertových skal u Sedlčan je úchvatný pohled na meandry Vltavy. Vyhlídek je na nich několik
Zhruba uprostřed Slapské přehrady se na jejím pravém břehu rozprostírá národní přírodní rezervace pojmenovaná Albertovy skály-Drbákov. Je to jedno z nejkrásnějších míst středního Povltaví. A to hlavně díky divoké přírodě a krásným vyhlídkám na Vltavu. A protože se tato půvabná rezervace nachází nedaleko Sedlčan, provedl nás jí ředitel Městského muzea v Sedlčanech David Hroch.
Albertovy skály ční do výšky nad Slapskou přehradou. „Dřív byly ty skály o dost vyšší. Při vzniku přehrady se totiž hladina Vltavy zvedla o dobrých třicet metrů. Nicméně i dnes působí monumentálně. Jejich výška se pohybuje v rozmezí 270 až 470 metrů, když bychom to brali od vodní hladiny,“ říká David Hroch.
V minulosti se Albertovým skalám říkalo Bílé skály. „Ve chvíli, kdy na ně dopadá maximum slunečního světla, tak působí skoro jako bílé. Název Albertovy skály dostaly až díky kartografům, kteří je zanesli do map. Jméno dostaly podle majitele místního velkostatku,“ vysvětluje ředitel sedlčanského muzea.
Drbákov je název místního vrchu, vysokého přibližně 490 metrů. Jeho jméno je odvozené od slova dbáti, neboť vrch byl odpradávna využíván k pozorování toho, co se děje na Vltavě. V minulosti byla Vltava dopravní tepnou a bylo tedy důležité mít tento vodní tok pod kontrolou.
Chráněné území tam vzniklo už v roce 1933 kvůli hojnému výskytu tisu červeného. Rostou tam ale samozřejmě i habry, duby a další běžné listnaté dřeviny. „Na Albertových skalách je především zajímavé klima. Takové, jaké se vyskytuje třeba na moravské Pálavě. A díky tomu tam rostou zajímavé trávy a rostliny. A neméně pozoruhodná je i tamní fauna. Žije tam například mlok skvrnitý nebo vzácná ještěrka zelená,“ popisuje David Hroch.
Ze skal můžete sejít dolů k řece
Přírodní rezervací Albertovy skály-Drbákov vede stejnojmenná naučná stezka. Je dlouhá přibližně sedm kilometrů a je na ní jedenáct zastavení s informačními tabulemi. Vzhledem k tomu, že vede po vrcholcích skal, které se tyčí nad Slapskou přehradou, jsou z ní nádherné výhledy dolů na řeku.
„Hned z první vyhlídky, která se jmenuje Bartůňkova, se vám naskytne krásný pohled na meandry Vltavy, na obec Oboz, která je v zákrutě té řeky a pak také na protilehlý břeh, kde jsou vidět Smilovice,“ říká ředitel muzea. Další vyhlídky, na které můžete cestou narazit, se jmenují Tisová vyhlídka nebo Vyhlídka na Bílé skále. Pravděpodobně nejzajímavější je Albertova vyhlídka, která nabízí opravdu úchvatné výhledy.
Ze skal se můžete vydat i dolů k řece. „Je to možné v místě, kde se na protější straně přehrady nachází Žraločí zátoka. Když sejdete k Vltavě, ocitnete se na místě, které se jmenuje Častoboř. Původně to byl název starého dvorce, který se tam kdysi nacházel a který vzal za své při vzniku Slapské přehrady.“
Je to místo s úžasnou atmosférou. Podle Davida Hrocha je podstatné, kde se zrovna nachází slunce. „Ta atmosféra je tajemná až magická. A ten sluneční svit přes den to ještě umocňuje.“
V 50. letech vznikl na tomto stanový tábor. Postupně se rozrostl o letní rekreační zařízení, která si tam začaly zřizovat sedlčanské podniky. „V dobách šedého socialismu tam řada dětí, mládeže, ale i dospělých trávila relativně svobodně svůj volný čas a díky tomu se tam ty generace dodnes rády vracejí,“ uzavírá David Hroch.
Jaká další zajímavá místa můžete na Sedlčansku kromě Albertových skal objevit, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
