Za bolest zad může chůze po dvou. Trpěli i naši předci, není to jen civilizační nemoc, říká lékařka
Ústřel, houser, ischias i hexenšus. Všechny tyto výrazy vyjadřují náhlou bolest zad. Záda však mohou bolet i z překvapivě jiných příčin, které s páteří nesouvisí.
Proč se říká ústřel nebo hexenšus, vysvětluje doktorka Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě: „Slovo hexenšus má německý původ a překládá se jako střelná kletba čarodějnice. Německy ‚Hexen‘ je čarodějnice a ‚Schuss‘ je střela. Když někdo čarodějnici odbyl, ať mu vleze na záda, ona na něj namířila prst a ‚střelila‘. Nicméně bolavá záda trápí většinu dospělých.“
„Už od 20 let našeho života začínají vznikat první degenerativní změny. I v případě, že nedošlo k žádnému poranění, úrazu nebo vrozené deformitě, jako je například skolióza. V bederní páteři může být odraz vnitřních orgánů, můžou tam být různé potíže imunologického charakteru,“ říká Vítězslav Hradil, primář Centra pohybové medicíny Pavla Koláře.
Překvapivé příčiny bolesti zad
Někdy záda bolí z překvapivých důvodů, za které můžou naše vnitřní orgány, kde je společné nervové zásobení. „Za bolestmi může stát žlučníková kolika, potíže s vylučováním, žaludeční reflux,“ vyjmenovává primář a s úsměvem dodává: „Příčinou může být i sex. Někdy chceme být inovativní a ono se tam může něco skřípnout.“
Často bolí páteř v oblasti beder, zejména obratel L5. Když v těch místech dojde ke skřípnutí, prochází bolest od kořene nervů až do vnější strany lýtek. „Pomáhá úlevová poloha - vleže na zádech si podložte lýtka,“ radí doktorka Cajthamlová.
Výrazná a bodavá bolest v oblasti beder a kříže může ukazovat na lumbalgii. „Tato bolest ovšem nevystřeluje do končetin a je jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti u lidí do 45 let. Je to typ neurogenní bolesti, kterou známe už od dob Hippokrata, při které se nedoporučuje chůze. Když začneme chodit, můžeme tu bolest ještě víc rozjet. Pravděpodobně je to proto, že chodíme po dvou. To je naprosto nefyziologické postavení. Bolesti páteře provázejí lidi od té doby. Takže není to civilizační choroba, jde o to, že člověk se ze čtyř končetin postavil na dvě,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.
Nebezpečné přetěžování jedné strany těla
Říká se, že člověka bolí záda také proto, že má ‚naloženo‘. „To je takové psychosomatické zjednodušení, ale v podstatě to tak je. Dlouhodobý stres má vliv na zapojení svalů a kvůli přetížení, které vznikne vlivem stresu, začne bolet třeba za krkem,“ potvrzuje primář.
„Od krční páteře pak může bolet hlava. Lidi si myslí, že mají migrénu, ale může to způsobovat cervikokraniální syndrom,“ říká lékařka a varuje: „Své dělají i podpatky a kabelky. Může se udělat kyfóza. Bohužel i pacienti, kteří musejí chodit o jedné berli, asymetricky přetěžují meziobratlové ploténky a můžou si vytvořit skoliózu.“
U akutní bolesti je potřeba zajít za lékařem. Nemusí to být hned neurolog, ošetří vás i rehabilitační lékař, ortoped nebo praktický lékař. U akutních stavů, nebo když je v těle zánět, se rozhodně nedoporučuje cvičit, bolest by se mohla ještě zhoršit. „Pokud je nález dlouhodobý a rozsáhlý, doporučuje se brát i antidepresiva. Bolest je obrovský stresor a antidepresiva mohou ulevit,“ doporučuje Kateřina Cajthamlová.
Rady na závěr
- Posilujte hluboký stabilizační systém, např. na balanční podložce, chůzí naboso po kamínkách
- Posilujte zádové svaly
- Zachovávejte správné držení těla
- Nenoste kabelku na jednom rameni, ať nedochází k přetěžování jedné strany těla
- Pokud se objeví bolest, jděte k lékaři
Jak může pomoct cvičení a po jaké době od akutního stavu cvičit? Jak ulevit bolestem, které jsou od kořenů nervů? Poslechněte si dotazy posluchačů v pořadu Vesele a zdravě s Kateřinou Cajthamlovou.
Příští téma bude chrápání. Dotazy můžete posílat přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.