Animátorka Kateřina Karhánková úspěšně navázala na dřívější úspěchy české animátorské školy
Česká animátorská škola byla a stále je ve světě uznávaná. Každý rok na prestižních festivalech zaujme dílo i českých autorů. K zatím nejvýraznějším úspěchům patří cena na německém Berlinale pro režisérku Kateřinu Karhánkovou. Porotu tam zaujal film Plody mraků. Karhánkové další seriál Mlsné medvědí příběhy získal nominaci na Českého lva. I ten vznikal v jejím ateliéru v Praze.
"Mě hodně zaujalo, jak většinu dospělých, které jsem kolem sebe měla, tak nějakým způsobem zásadně ovlivnilo jejich dětství," popisuje mladá autorka s nakrátko střiženou ofinou Kateřina Karhánková v malém ateliéru s nástěnkou, na které visí bílé papírky s nápady.
Natáčet animované příběhy pro děti se režisérka rozhodla při studiích na pražské FAMU. Ale až po tom, co natočila první film pro dospělé.
"Nakonec jsem začala studovat dětskou psychologii a uvědomila si, že děti jsou takové houbičky, které nasávají podněty. A vy si vytváříte během dětství takovou knihovnu, na podvědomé bázi, takových záznamů a vy tím filmem můžete vytvořit podobný záznam do té knihovny malého člověka," vysvětluje Kateřina Havránková důvody, proč se věnuje hlavně tvorbě pro děti.
Animátorka k vlastním příběhům nejdříve vytvoří skici, které po výtvarné stránce dokončují její kolegyně nebo kolegové. Například výslednou podobu seriálu Mlsné medvědí příběhy dal Filip Pošivač, který namaloval jednotlivé části zvířet zvlášť. Jeho ilustrace pak převedla Kateřina Karhánková do počítače, kde vytvořila postavám pohyblivou kostru.
Nedávno dokončila animátorka a režisérka nový dětský film. Jmenuje se Bábovka a je o dětech ze sídliště. Kvůli současné pandemické situaci ale není jasné, kdy bude uveden.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
