Bílá netkaná textilie chrání rostliny před škůdci nebo nepřízní počasí

18. červen 2021

Největší audioportál na českém internetu

Netkaná textilie chrání zeleninu před škůdci | Foto: Ivan Dvořák

Nejčastěji lze textilie použít proti dřepčíkům, květilkám zelným, plodomorkám zelným, housenkám bělásků a můr, květilkám cibulovým, vrtalkám pórovým, houbomilkám česnekovým, pochmurnatkám mrkvovým, květilkám všežravým a mandelinkám bramborovým. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Tenké netkané textilie (15-25 g/m2) se začínají využívat mnohem víc než v minulosti. Dá se říct, že stejný materiál v podobě jednorázových obleků na sobě mají zdravotníci bojující s covidem i rostliny bojující se škůdci, mrazíky, přísušky, nadměrným osluněním.

Textilii je nutné nařasit, aby rostliny měly prostor pro růst

Když na výsev ředkviček položíme netkanou textilii a odkryjeme ji až při sklizni, nebudou ředkvičky červavé. Když to samé uděláme po výsadbě květáku, kedluben, kapusty, póru, nenapadne je létavý hmyz. Předpokladem je, že bude ‚netkanka‘ růst s porosty (nastýláme ji volně, aby si ji rostliny mohly zdvihat) a že bude dobře přimáčknutá, aby pod ní hmyz nemohl zalézt.

Tenká netkaná textilie nebrání vodě při dešti, zálivce, nebrání hnojení. Porosty pod ní jsou jemnější chuti, tak trochu ‚rozbíjí‘ ostré sluníčko, tvoří podmínky podobné skleníkovým. Porosty pod ní dozrávají ke sklizni poněkud dříve, než ty nekryté.

Tenká netkaná textilie 15-25 gramů na metr čtvereční

Netkané textilie však nesou i rizika. Usnadňují růst plevelů a s nimi i vyšší vzdušnou vlhkost potřebnou pro rozvoj houbových nebo bakteriálních chorob. Pod krycími nebo i mulčovacími fóliemi se vytváří prostředí s ideálními podmínkami pro hraboše a plže.“

Mohlo by vás zajímat

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.