Jaké saláty a proč můžeme na přelomu jara a léta sít a sázet?
„Touto dobou vyséváme odrůdy letní, kterým nevadí vysoké teploty. O tom, že je to ta správná odrůda, se dočteme na sáčku se semínky,“ říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Mohou to být saláty ledové, římské, na česání, chřestové, v různých barvách a typech listu. Sejeme je spíše do míst stíněných, chladnějších. Salát hůře klíčí na teplém místě, než v chladu.
Pokud takové zastíněné místo nebo výsevní záhon k dispozici nemáme, můžeme sít do bedniček se zeminou. Ty pak do doby, než salát začne rašit (vylézat nad zem), umístíme do chladu a třeba i do tmy ve sklepě. Zkusit můžeme schod, který je výše, než ten s ideální teplotou pro uložení piva. Stačí 15 °C. Pro pivo je to moc, pro salát akorát.
Rašící salát přemístíme na světlo a podle potřeby přepichujeme, přesazujeme do záhonu. Tento postup, oproti přímému výsevu ven do řádků, šetří osivo. Takto můžeme mít hlávku z každého semínka, při setí nahusto ven jich obyčejně tolik nezpracujeme, nezachráníme.
Salát nesnáší vyšší hladinu živin v půdě, pěstuje se, jak říkáme, ve druhé až třetí trati (to znamená třeba po raných bramborách či po česneku, které budeme brzy sklízet). Salát pěstujeme bez dalšího přihnojení nebo jen s hnojivovou zálivkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
