Brašnářství je pro Radanu Švecovou srdeční záležitost. Baví jí i vymýšlení střihů a malování
Radana Švecová je výtvarnicí, která dokáže z recyklovaných materiálů vytvořit originální módní doplňky i praktické předměty do domácnosti. Vystudovala Střední průmyslovou školu kožařskou ve Zlíně. Práce s kůží jí bavila a naplňovala, ale po příchodu na Rakovnicko, kam odešla za svým manželem, v této oblasti neměla uplatnění. Cestu pro svůj tvůrčí talent hledala těžko, ale svůj nový osobitý styl postupně našla. Dnes v ateliéru u Mšeckých Žehrovic tvoří převážně na zakázku.
Paní Radana Švecová před dvaceti lety poslechla hlas svého srdce a z rodné Moravy následovala svého manžela na samotu ve Středních Čechách. Pochází ze Zlína, kde vystudovala Střední průmyslovou školu kožařskou v oboru galanterie. Práce s kůží jí velmi bavila i naplňovala, ale po příchodu na Rakovnicko v této oblasti neměla uplatnění.
Po mnoha letech práce jako administrativní pracovnice si cestu pro svůj tvůrčí talent hledala těžko, ale svůj nový osobitý styl postupně našla. Nebylo to ale jednoduché. Jak dnes vzpomíná, zkoušela vše, co viděla. Přihlásila se na různé výtvarné kurzy, kde se seznámila s dalšími kreativními lidmi. Vyzkoušela nejrůznější techniky a studovala různou lieraturu. Nejraději ale z recyklovaných materiálů vytváří originální módní doplňky i praktické předměty do domácnosti.
Vymyšlení střihů a malování jí baví
Nejprve se snažila si sama vyrobit různé doplňky, které potřebovala sama pro sebe nebo jako dárky pro kamarádky. Vyráběla šátky, nebo různé maličkosti do bytu – prostírání nebo chňapky a klíčenky. Vyzkoušela si i práci s keramickou hlínou a ráda vyrábí z keramiky různé figurky pro děti, které si nechává vypalovat. Pro děti jsou i různé další drobnosti, které velmi vtipně vyrábí z vycpaných a sešitých ponožek. Pak už stačí přidělat očka a úsměv, a mazlík na spaní je na světě. Vyzkoušela si různé techniky malování a barvení od batiky po tisky přes šablony nebo dokreslování. Proto na policích v dílně najdeme i nejrůznější barevné šátky, trička nebo dámské balerinky.
Návrat k brašnářství, i když jinak
Tak jako kdysi ve Zlíně, i doma ve své dílně u Mšeckých Žehrovic nejraději šije kabelky. Ovšem nikoliv z kůže, ale z džínoviny. Staré džíny přemění v originální módní doplněk. Kapsy dokáže dokonale využít buďto jako designový okrasný prvek přední strany kabelky, nebo jako praktickou schránku, která je dokonale schovaná uvnitř. Džínovinu má ostatně velmi ráda, ovšem ještě raději přetváří staré oděvy na nové originální módní doplňky.
Tradiční brašnářská práce s kůží jí ale chybí a pomalu se k ní velkým obloukem vrací zpět. Po letech praxe s nejrůznějšími materiály opět zkouší barvení kůže vzorování kůže i ruční výrobu peněženek. Mezi „staronovými“ novinkami v jejím portfoliu je i malá ručně šitá kožená kabelka, kterou je možné elegantně nosit přes rameno na „pošťáka“. Jako praktická žena ví, že z nošení kabelek nesmí bolet záda. Musí být přitom elegantní a prostorná. Paní Radana Švecová nemá svůj obchod. Všechny výrobky připravuje pouze na objednávku. Ráda totiž s každým klientem vše do detailu domluví a výrobky pak dotvoří přesně podle přání.
Související
-
Bronislav Kuba kdysi na Valašsku obdivoval tradiční vyřezávané figurky. Dnes vyrábí keramiku
V lesním keramickém ateliéru Bronislava Kuby tradičním způsobem vznikají originální keramické figurální bytosti. Nejoblíbenější jsou „Kočky z Kerska“.
-
Když hudba spojuje rodinu i v časech nelehkých. Dvacáté výročí souboru Ensemble Inégal
Pokud v domácnosti panuje „hudební i lidské souznění“, všechny problémy se řeší lépe. To teď prožívají i pěvkyně Gabriela Eibenová a varhaník a dirigent Adam Viktora.
-
Osmdesátiletý taneční mistr Jiří Dohnal považuje tanec za elixír mládí
Taneční mistr Jiří Dohnal letos zahájil už svou 54. taneční sezonu. V dubnu oslavil své osmdesáté narozeniny, přesto na Příbramsku stále vede taneční kurzy.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.