Budovy v židovské čtvrti v Třebíči jsou především v renesančním a barokním slohu a obsahují řadu zajímavých architektonických detailů
Třebíč vždy představovala jedno z důležitých center moravských Židů. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1338. Tamější židovská obec byla jednou z nejpočetnějších na Moravě – v polovině 19. století tvořila celou čtvrtinu města.
Tamní židovská čtvrť spolu s bazilikou sv. Prokopa byla v roce 2003 zapsána jako unikátní památka tohoto druhu u nás do seznamu UNESCO.
Budovy jsou především v renesančním a barokním slohu a obsahují řadu zajímavých architektonických detailů. Obytné domy doplňují objekty bývalých židovských institucí – radnice, rabinátu, chudobince, nemocnice a školy.
Za zmínku stojí i Dům Seligmanna Bauera na takzvaném Španělovském pozemku. V něm se nachází hokynářství a moderně vybavená kuchyň. Dům ukazuje bydlení židovské rodiny v meziválečném období. Duchovním potřebám pak sloužily dvě synagogy – Stará, neboli Přední a Zadní, obě založené v 17. století.
Ke čtvrti přiléhá udržovaný hřbitov, čítající zhruba 3000 náhrobků. Všechny židovské památky v Třebíči propojuje naučná stezka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
