Český Šternberk je jedním z nejstarších českých hradů. Jeho interiéry jsou ovšem zámecké
Hrad Český Šternberk na Benešovsku se tyčí na skalním hřebeni vysoko nad řekou Sázavou. I dnes je v rukách šlechtického rodu, který ho vlastnil od samotného začátku. Hrad má stále vnější gotickou podobu, ale jeho interiéry byly v době baroka přeměněny na zámecké, aby se tam jeho majitelům pohodlně bydlelo. Působivým Českým Šternberkem nás provedla zástupkyně kastelánky Kateřina Míková.
Hrad Český Šternberk založil v roce 1241 prapředek současného majitele. „To je na Českém Šternberku unikátní, že zakladatel hradu je přímým předkem současného majitele,“ říká Kateřina Míková. A protože měl zakladatel hradu ve svém znaku hvězdu, která se německy řekne stern, a postavil hrad na kopci, což je německy berg, vzniklo z tohoto spojení jméno Sternberg (česky Šternberk).
Hrad od úplného začátku až do dnešních dnů vlastnili jen s několika výjimkami Sternbergové. V roce 1949 byl hrad zestátněn. Jeho tehdejšímu majiteli Jiřímu Sternbergovi se ale podařilo na něm zůstat. „Sternbergové měli s lidmi v podhradí vždy velice dobré vztahy. Dávali jim práci a chovali se k nim hezky. Když byl hrad zestátněn, místní se za Sternbergy postavili a řekli, že chtějí, aby na něm byl kastelánem dosavadní majitel,“ vysvětluje Kateřina Míková.
Český Šternberk byl zpočátku nedobytný, dokud k němu nepřitáhla vojska Jiřího z Poděbrad. Ta ho sice nedobyla fyzickou silou, ale dlouhé měsíce ho obléhala, až na hradě došlo jídlo a voda, protože na hradě nebyla studna. Hrad byl značně pobořen. Potom byl znovu vystavěn a vylepšen, a to včetně obranného systému, jehož součástí je i věž, které se říká Hladomorna.
„Ta věž má netypický tvar, protože má tak zvaný břit. A on tak opravdu vypadá. Jedna stěna věže byla postavená do špičky, která měla odrážet nepřátelské střely do stran. K tomu ale nikdy nedošlo, protože od té doby už hrad nikdo dobýt nechtěl,“ dodává s úsměvem zástupkyně kastelánky.
Dnes je možné na Hladomornu vystoupat jako na vyhlídkovou věž. „Je z ní vidět především krásné údolí řeky Sázavy a okolní posázavské lesy. Co ale návštěvníci neuvidí, je samotný hrad. I když stojí jen kousek od věže, výhledu na něj brání vzrostlé stromy,“ říká Kateřina Míková.
Na hradě měli i vodu a elektřinu
Přestože zvenčí vypadá Český Šternberk stále jeho hrad, mají jeho vnitřní prostory zámeckou podobu. V 17. století, v období baroka, už totiž obyvatelé hradu nechtěli bydlet jako v 15. století. Přáli si bydlet moderně, a tak přestavěli gotické komnaty na barokní sály a salóny. „A protože další generace opět nechtěla bydlet jako v 17. století, prošly pokoje dalšími modernizacemi. Nejvíc na počátku 20. století, kdy na hradě bydlel dědeček současného majitele. Ten na hrad přivedl dokonce i elektřinu a vodu,“ popisuje zástupkyně kastelánky.
Když se dnes na hrad přijdete podívat, uvidíte ty nejhezčí a nejreprezentativnější prostory. Prohlídkový okruh vede totiž druhým patrem, ve kterém Sternbergové původně bydleli. A tak procházíte salóny, knihovnou, jídelnou a také pracovnou Jiřího Sternberga, který byl za socialismu na hradě kastelánem. V této místnosti je k vidění unikátní šternberský obrázkový rodokmen.
„Průvodci vyprávějí zejména o posledních generacích, tedy o rodičích a prarodičích současného majitele. Věnují se hlavně 20. století a dramatickým změnám od monarchie přes první republiku, druhou světovou válku až po zestátnění v době komunismu. A pak také návratu Sternbergů na hrad v roce 1992, protože od té doby prochází hrad dalšími proměnami ve smyslu rekonstruování a restaurování,“ uzavírá Kateřina Míková.
Kam se můžete podívat v okolí Českého Šternberku, jak si na hrad můžete udělat romantický výlet a zda na hradě bydlí jeho současný majitel, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.