Chcete mít živý plot, kterým nikdo neprojde? Vysaďte trnkové keře
Trnka obecná je listnatý keř z čeledi růžovitých, dorůstá do výšky asi 2 metrů. Vysazuje se do živých plotů, jako větrolam i solitér, na slunce i do polostínu. Při jarních procházkách vídáme trnkové keře obsypané bílými kvítky, to je krása. Plody jsou dobré k jídlu, (po zpracování) k pití i k barvení látek, pokud je tedy nesklidí ptáci. Tvrdé dřevo trnkových keřů spolu s trny zajistí, že živý plot se stane neprůchozím. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Trnka, pravděpodobně jeden z předků kulturních slivoní, nemusí být jen drobná, intenzivně trpká. Pěstují se i typy s plody většími, poživatelnými i před prvními mrazíky. Jinak se, podobně jako všechny peckoviny, dá vypálit, sušit, zpracovat na marmeládu, na povidla, trnky se dají macerovat v lihu na základ pro likér. Je tedy použitelná v kuchyni a díky obsahu tříslovin i při léčení trávicích problémů.
Trnka může také sloužit jako solidní podnož pro broskvoně. Rostou na ní dosti pomalu, i běžné odrůdy tvořící stromy se tak dají pěstovat v nádobách.
Živý plot z trnek je, jak já říkám, blbuvzdorný, neprojdou jím zvířata ani lidé. Shromažďuje se v něm zpěvné ptactvo, trny je chrání před dravci i čtyřnohými predátory. Jako hnízdní rostlinu trnkový keř údajně využívá ťuhýk. Ten si v keři na trny (kolce) napichuje zbytky toho, co ulovil. Ale obyčejně se k těmto zásobám nevrací, raději má čerstvou potravu.“
Další zajímavosti o trnkách si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka