Fotoateliér Vopat slaví 100 let. Vystřídaly se v něm už čtyři generace z jedné rodiny. Bude svatby fotit i malý Václav?
Čtyři generace fotografů z jedné rodiny se vystřídaly v mnichovohradišťském ateliéru, který letos slaví 100 let. V roce 1924 ho otevřel pan Hypolit Vopat a dnes v něm působí jeho pravnuk. Z otce na syna si Vopatovi předávají nejen profesi, ale i podobu. Václav Vopat, v pořadí třetí, denně slýchá: Vy vypadáte přesně jako tatínek!
Hypolit Vopat se narodil roku 1892, fotografem se vyučil u svého bratra v Litovli. V Mnichově Hradišti koupil dům nedaleko kostela, ve kterém se konaly svatby. Přistavěl fotoateliér, tam se svatebčané cestou z kostela zastavovali a nechali se „zvěčnit“.
Ve stejném roce, kdy fotoateliér otevřel, se narodil jeho syn Václav, který šel posléze v otcových stopách. Společně fotografovali portréty i svatby, Václav později fotky koloroval. Pracovali soukromě. Až když vzniklo družstvo Středočeská fotografia, stali se jejími členy. V roce 1984 odešel Václav Vopat do důchodu, ještě předtím začal fotit i mimo ateliér.
Jeho syn Václav II. (nar. 1953) se vyučil fotografem v Děčíně. Nejprve pracoval v nedalekém okresním městě Mladá Boleslav. Když jeho tatínek odešel do penze, převzal po něm mnichovohradišťský ateliér. Od černobílé fotografie přešel k barevné a později k fotografii digitální.
I on fotil svatby. Svatebčané už ale nedocházeli do ateliéru, nýbrž on chodil za nimi na radnici. Neměl to daleko. Radnice leží téměř ve stejné vzdálenosti od ateliéru jako kostel, jen opačným směrem. A tak stihl vyfotit třeba tři svatby v jednom dni.
To fotograf Václav III. (nar. 1984) na svatbě stráví celý den. Novomanželé si přejí zachytit vše od ranních příprav přes příjezd hostů, obřad, hostinu, krájení dortu, první taneček až po večerní zábavu.
Bude Václav IV., který se narodil před čtyřmi lety taky fotografem? „Jo,“ hlásí rozhodně od počítače, kde během našeho povídání tatínkovi trochu poupravil soubory v počítači. Snad nevymazal žádnou svatbu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
