Fotograf Šimon Vejvančický dokumentuje krásu mizejících dolů a hutí. Využívá k tomu 100 let staré postupy
Fotograf Šimon Vejvančický chodil několik let po chátrajícím areálu kladenské Poldovky. Zaznamenával proměnu objektů, kde se kdysi pracovalo na výrobě oceli. Dnes z nich zbývají pouze ruiny. Jejich tajemná krása fotografa inspirovala k vydání knihy Ztracený baráky.
Šimon Vejvančický se ve své tvorbě dlouhodobě zaměřuje na fotografování pozůstatků slavné éry kladenského průmyslu. Chátrající idustriální areály v jeho rodném městě se snaží dokumentovat pro budoucí generace. Vrací se přitom k tradiční analogové fotografii založené na fyzikálních a chemických procesech a na řemeslné zručnosti. Fotografuje na klasický filmový materiál a na velkoformátové přístroje. Používá černobílé i barevné negativy, diapozitivy a v neposlední řadě také Polaroid.
Většina fotografovaných staveb byla do vydání knihy Ztracený baráky zdemolována nebo jinak zničena. Když před lety začal Šimon Vejvančický rozsáhlé industriální zóny objevovat a prozkoumávat, zdálo se, že svou rozlohou zabírají snad půlku města. Tenkrát mu prý nedošlo, že navzdory jejich jedinečnosti tu nezůstanou napořád. Až po zmizení největší průmyslové dominanty města, obrovského plynojemu MAN, si uvědomil, že ta místa jednou zcela zaniknou.
Kniha Ztracený baráky má hned několik rovin. První rovina dokumentuje, co v oblasti bývalo. Další rovinou jsou obrazy, které Šimon Vejvančický v každém záběru vytváří pomocí pestré směsice různých stylů, přístupů a fotografických technik. Součástí knihy jsou také texty, které napsal historik umění Tomáš Pospěch, hudebník a frontman původně kladenské kapely Zrní Jan Unger a specialista na českou moderní architekturu Jakub Potůček.
Proč Šimon Vejvančický do industriální kladenské zóny chodí? Jak vznikají jeho fotografie? A v čem je kniha Ztracený baráky zvláštní? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
