Jako když popíjíte likér. Tak chutnají některé druhy asijských hrušek
Žluté, zlatohnědé nebo hnědé plody plné šťávy překvapí svou chutí. Je úplně jiná, než u našich hrušek. Naši (nashi) plodí brzy po výsadbě a pokud množství plodů nebudete regulovat, sklidíte sice hodně, ale velmi malých plodů. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Naši, to není jen rodinné oslovení, ale i pojmenování ovoce. Asijských hrušní. Nejsou to jakési jablkohrušky, kříženci jabloně a hrušně, ale regulérní druhy rodu Pyrus - hrušeň. Chutí jsou někde jinde než ty naše evropské, ale ono to nejde srovnávat. Musíme je brát jako jiný druh.
Pěstují se podobně jako naše hrušně, kde se daří těm tradičním, daří se i asijským. Díky nižšímu vzrůstu se hodí i do menších zahrad. Ale chutí jsou jiné. Doma jim říkáme likérové, rumové, šťavnatky. Jsou křehké, plné sladké a aromatické šťávy. Oproti našim hrušním jsou odolné vůči rzi hrušňové.
Dalo by se říct, že jsou plodnější, prakticky druhý rok po vysazení začínají přinášet úrodu. Kvetou tak usilovně, že když násadu plodů neomezíme, může nám vyrůst ovoce velikosti švestek v obrovském množství.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
