Jan Bondra umí naladit flašinet i varhany. Rád by vrátil flašinety zpátky do ulic, jak bývalo zvykem
Příbramského rodáka Jana Bondru můžete potkat s flašinetem na pražském Žižkově. Předseda Společnosti přátel flašinetů a mechanické hudby tam občas chodí hrát lidem pro radost.
„K flašinetům jsem se dostal přes varhany, protože jedna z mých profesí je varhanář, to znamená ten člověk, který opravuje a ladí varhany. Flašinet to jsou vlastně takové miniaturní varhany,“ říká flašinetář Jan Bondra.
Hrací skříňky na kolečkách jsou velkým koníčkem Jana Bondry. První flašinet v jeho sbírce byl jednoduchý, válečkový flašinet z doby před rokem 1.900. Byl podobný těm, které nosili žebráci. „Žebrácké flašinety jsou dobré pro sběratele, ale hrát s nimi někde na veřejnosti na akcích je problém, protože je tam třeba jenom 5 skladeb, a každá ta skladba trvá půl minuty, což je právě jedna sloka písničky. Takže ten repertoár je silně omezený. Také z toho vzniklo pořekadlo, že někdo mele jako flašinet pořád to samé.“
Jan Bondra flašinety nejen sbírá, ale také opravuje. Sám si dokonce postavil zařízení na děrování papírových pásek do flašinetů. Díky tomu může rozšiřovat repertoár o další písničky. I když hraní na flašinet vypadá jednoduše, pan Bondra po třech zatočeních klikou pozná, kdo má pro hudbu cit a smysl pro rytmus. Důležité je totiž točit klikou plynule a ve správném tempu, jinak z flašinetu vycházejí tóny trhané a kostrbaté.
Kolemjdoucí na pražském Žižkově se po prvních tónech flašinetu začínají usmívat. Hrací skříň přitahuje děti i dospělé. „Já jsem si dal životní úkol, že chci, aby se flašinety vrátily do ulic tak, jak to bývalo třeba za První republiky, protože my jsme byli flašinetářská velmoc,“ vysvětluje Jan Bondra a podotýká, že se jim podařilo nalézt 30 výrobců flašinetů, kteří kdysi pracovali na území Čech.
Předseda Společnosti přátel flašinetů a mechanické hudby Jan Bondra spolu s kolegy každoročně pořádá festival Flašinet žije! Letos by se mělo v centru Prahy koncertovat 14.srpna.
Související
-
Petr Kuncl umí okovat koně i vyrobit barokní mříž. Když je na farmě méně práce, tráví čas v kovárně
Farmář Petr Kuncl se vyučil uměleckým kovářem. Na rodinné farmě Kunclův mlýn si vybudoval dokonce kovárnu. Živí ho hlavně farmaření, ale kovařina je jeho velký koníček.
-
Herci Zuzana Kajnarová a Roman Říčař si plní sny. Místu se stoletou historií vdechli nový život
Herecká dvojice koupila na Rakovnicku rozpadlé hospodářství. Z ruin společně vybudovali pension Smilovický mlýn a místu se stoletou historií vdechli nový život.
-
Ponožky ze spolku Babíkov zahřejí nohy i srdce. Šikovné pletařky myslí na děti, které je obléknou
Spolek Babíkov se snaží vracet seniorům radost ze života. Šikovné tety a babičky z celé republiky pro spolek vytvářejí výrobky, které potom putují dětem do nemocnic.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
