Kladrubští koně vznikli křížením starošpanělských a staroitalských koní a jejich výcvik je zapsaný na seznamu UNESCO
Že může být památkou přírodní útvar, stavba nebo umělecké dílo, je nad slunce jasné. Ale v Česku se stal kulturní památkou živý tvor – starokladrubský kůň. Jejich chovné stádo je dokonce památkou národní.
Chovu koní se v Kladrubech na Pardubicku věnovali už ve středověku majitelé panství Pernštejnové. Rudolf II. později udělil hřebčínu status císařské dvorní instituce.
Kladrubští koně jsou bělouši a plemeno vzniklo křížením starošpanělských a staroitalských koní. Byli využíváni jako kočároví koně a dodnes slouží při ceremoniálních akcích.
S koncem císařství chov málem zanikl, protože většinu koní rozprodali, a to dokonce i na porážku. Nová samostatná republika se proti císařským tradicím velmi vymezovala, a to i přesto, že bělouši z Kladrub byli součástí ceremoniálu nového prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Zachránit plemeno se na poslední chvíli podařilo profesoru Bílkovi ve 30. letech.
Od roku 2019 je krajina pro chov a výcvik kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsána na seznam Světových kulturních památek UNESCO.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
