Kluci si dnes hrají na Arazíma a Jarého, těší duchovního otce Četnických humoresek Michala Dlouhého
Michal Dlouhý pochází z Kutné Hory. Tam také vystudoval střední průmyslovou školu. A když se potom na vysoké škole Sboru národní bezpečnosti, dnešní Policejní akademii, měl věnovat odborné činnosti, vybral si jako téma československé četnictvo v letech 1918 až 1938. A tohle období policejní historie ho zaujalo natolik, že se mu věnuje v podstatě celý život.
Četníci v minulosti neměli příliš dobrou pověst. „O četnících se říkalo, že stříleli do dělníků, že na ně používali obušky a že za okupace kolaborovali s Němci. Naštěstí se už tento omyl podařilo vyvrátit. A já jsem rád, že jsem tomu mohl napomoct,“ říká Michal Dlouhý.
Jeho zájem o četnickou historii se postupně stal natolik vážným, že o nich začal psát i knížky. Dnes už jich má na kontě téměř třicet.
V roce 1990 začal spolupracovat s Českou televizí jako odborný poradce při natáčení detektivních a kriminálních seriálů. Nejprve u režiséra Pavla Háši. V roce 1991 byl požádán, aby spolupracoval na projektu režiséra Dušana Kleina Hříchy pro pátery Knoxe. „Tehdy mě napadlo, že by bylo fajn udělat nějaký seriál i o četnících,“ vzpomíná Michal Dlouhý.
Díky svému bratranci, kterým byl jazzový muzikant a herec Evžen Jegorov, se seznámil s režisérem Antonínem Moskalykem, podepsaným pod oblíbenými seriály Panoptikum města pražského či Dobrodružství kriminalistiky. „Pan režisér navrhnul, abychom se zaměřili na tu specializovanou složku četnictva, tedy četnické pátrací stanice,“ upřesňuje spisovatel.
Když se pak řešilo, kde se Četnické humoresky budou odehrávat, měl jejich autor jasnou představu. „Chtěl jsem, aby to bylo v mé rodné Kutné Hoře. Byl tam krajský soud, soudili tam Hilsnera, osvobodili tam Karla Havlíčka Borovského. Tak jsem stál o to, aby ústředním motivem byla kutnohorská pátračka.“ Antonín Moskalyk byl ale toho názoru, že když se točí dobový film nebo seriál, je potřeba krásná krajina nedotčená civilizací. A ta podle něj byla ve východních Čechách. „Tak jsem musel rezignovat,“ říká s úsměvem Michal Dlouhý.
Cena Týtý za nejlepší seriál
Když potom v roce 2006 spolupřebíral cenu Týtý za nejúspěšnější televizní seriál, byl to pro něj neskutečný pocit. „Bylo to pro mě obrovské zadostiučinění, že se nám podařilo ty četníky tímto způsobem rehabilitovat a očistit od špatné pověsti. Stejně jako pro jejich potomky, kteří se tím dřív nemohli nijak zvlášť chlubit,“ přiznává autor Četnických humoresek.
A naprosto nečekaný pro něj byl i ohromný úspěch seriálu o četnické pátračce. „Je pro mě úžasný pocit, když dnes vidím, jak si malí kluci venku hrajou na Arazíma a Jarého a ostatní četníky,“ říká Michal Dlouhý. Četnické humoresky se dočkaly tří řad s celkem 39 díly.
Pod jakým dalším televizním seriálem je Michal Dlouhý podepsaný, co má na starosti v Muzeu policie České republiky na pražském Karlově a jak se dívá na současné detektivní a kriminalistické seriály, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
