Kněz Adolf Kajpr byl za názory vězněn nacisty i komunisty. Jeho příběh teď připomíná pomník v Bratronicích

Adolf Kajpr prožil v koncentračních táborech a žalářích 13 let života. Za nepohodlné názory a pevný postoj byl stíhán jak nacisty, tak komunisty. Svůj život zasvětil víře, církvi a občanské pravdě. Prezidentské amnestie v roce 1960 se nedožil a zemřel ve vězení v Leopoldově.

Adolf Kajpr byl český jezuita, katolický kněz, duchovní vůdce a publicista. Narodil se v roce 1902 v Hředlích u Žebráku. Když s bratrem osiřeli, ujali se jich strýc s tetou a v Bratronicích našli nový domov. Adolf Kajpr nejprve pracoval jako nádeník u sedláků, učil se ševcem a nakonec se dal na mlynářské řemeslo v Roučmídově mlýně. Tam se potkal s bratrem mlynářky, který byl středoškolským učitelem v Praze. Toto setkání mu dodalo impuls pro další vzdělávání.

„Jeho život se otevřel ve chvíli, kdy šel na vojnu v roce 1924,“ vysvětluje historik Jan Stříbrný. „Po této vojně se rozhodl vykročit ještě razantněji do života a objevil svoje duchovní povolání.“ Ve zkráceném čase vystudoval pražské arcibiskupské gymnázium, po maturitě se vydal na další studia do Belgie a Rakouska. Zkušební rok poté strávil v klášteře ve Francii. Po návratu působil v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze.

V roce 1941 byl Adolf Kajpr zatčen. Nacistickému režimu se nelíbila jeho novinářská a kazatelská činnost. Za ilegální vydávání tiskovin skončil ve vězení na Pankráci a poté v Terezíně. Později prošel koncentračními tábory Mathausen a Dachau. Dožil se osvobození, ale už v roce 1948 se dostal do hledáčku StB. „Byl zatčen a ve velkém procesu s představiteli řádu na prahu dubna 1950 byl odsouzen k dvanácti letům vězení,“ vysvětluje historik Jan Stříbrný. Vězněn byl ve Valdicích u Jičína, později byl převezen do Leopoldova, kde byli postupně internováni perzekuovaní kněží z celé republiky.

Amnestie se nedožil

V roce 1960 vyhlásil prezident rozsáhlou amnestii, té se však Adolf Kajpr nedožil. Dne 17. září 1959 zemřel ve své cele ve věku pouhých 57 let. Podle jeho spoluvězňů, řeholníků i lidí, které v životě doprovázel, to byl jeden z nejryzejších a nejpevnějších lidí ve své víře a ve svém přesvědčení. V současnosti probíhá proces jeho blahořečení, který by měl podle odhadů skončit v závěru roku 2025.

Příběh kněze Adolfa Kajpra připomíná pomník, který zbudovali místní nadšenci spolu se spolkem Klíče pro demokracii. Autorkou návrhu je sochařka Klára Žán Valentová. Pomník sestávající z figury Adolfa Kajpra, kterou drtí dva kamenné bloky, symbolizuje střet člověka s totalitní mocí, na jedné straně nacistickou a na druhé straně komunistickou. Postaven je v těsném sousedství bratronického kostela, kde kdysi proběhla primice Adolfa Kajpra, což je první mše po završení kněžského studia.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.