Lyry Rostislava Antona hrají ve 20 zemích světa. Umí uklidnit mysl a potěšit srdce

Rostislav Anton před třiceti lety spojil lásku k hudbě, výtvarnému umění a řemeslnou zručnost a začal vyrábět strunné hudební nástroje. Za zlomový okamžik považuje setkání s Josefem Krčkem, který hru na lyru vyučoval. Dnes má na svém kontě stovky hudebních nástrojů a na jeho lyry hrají hudebníci až v dalekém Japonsku.

Rostislav Anton začal v roce 1996 učit na waldorfské škole v Příbrami. Tam se poprvé setkal s muzikoterapií. Jeho kolegou na této škole se totiž stal Josef Krček, jehož jméno je spojené se souborem Musica Bohemica. Josef Krček založil muzikoterapeutickou školu Musica Humana. Zájem o výuku byl velký, ale hudební nástroje se tehdy dovážely až z Německa a byly velmi drahé. Tehdy se Rostislav Anton rozhodl vyrobit první lyru. Odhaduje, že od té doby vyrobil 700 až 800 hudebních nástrojů.

Léčebné nástroje

„Vyrábím řadu strunných, netradičních, hudebních nástrojů,“ popisuje Rostislav Anton, čím se vlastně zabývá. „Na jedné straně rodina léčebných jako jsou lyry, kantele, modifikované formy žaltářů, a vedle toho netradiční řadu historických hudebních nástrojů, čili replik jako jsou trumšajty, chrotty, cistry a tak dále.“ Každý hudební nástroj má podle Rostislava Antona terapeutický efekt. Stačí, když ho použijete ve správném čase a na správném místě. „Lyra díky svému dlouhému, jemnému tónu vytváří přemostění mezi slyšitelným a neslyšitelným a oslovuje nitro člověka.“

Hudební nástroje z dílny Rostislava Antona jsou krásné na pohled

Rostislav Anton vyrábí nástroje jak pro malé školáky, tak i na zakázku podle přání hudebníků. Rád vzpomíná na práci pro strážnické muzeum, kdy vyráběl repliku zcela rozpadlého trumšajtu. Používal k tomu pouze ruční nástroje a postup výroby tehdy natáčela kamera. Zajímavou zakázkou byla také práce pro francouzského zákazníka, kterému vyráběl cistru, tedy repliku starého renesančního nástroje. Francouzský hudebník si přál, aby hlavici zdobila vyřezávaná hlava hudebního fauna z katedrály Notre-Dame.

V současné době Rostislav Anton učí na Waldorfské škole v Příbrami mladé řezbáře lásce ke dřevu a kvalitní řemeslné práci. Mezi jeho žáky patřil kdysi i příbramský mistr houslař Václav Pikrt.

Jaký je rozdíl mezi lyrou a žaltářem? A jak staré jsou strunné nástroje? Jak takové nástroje znějí? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.