Staré jabloně z Krasosadu v Krasoňovicích plodí skvělá jablka. Na pohled nejsou dokonalá, ale chutnají báječně

11. červenec 2025

Jablka z Krasosadu vám vůní připomenou dětství a prázdniny u babičky. Jolana Křížkovská vybudovala v Krasoňovicích na Kutnohorsku bylinnou zahradu. Aby mohla míchat čaje, začala bylinky studovat. Dnes pracuje v lékárně a bylinky jsou jejím velkým koníčkem. Je spoluautorkou knihy Pokojovky pro zdraví a na talíři.

Krasosad je část bývalého vesnického sadu, kde Jolana Křížkovská mezi letitými jabloněmi, hrušněmi a třešněmi pěstuje bylinky. Kromě tradičních bylin z českých zahrádek tam najdete zajímavé druhy, které využívá například čínská medicína. „Na vesnici, ve které jsem vyrůstala, sbírali bylinky všichni a to mi z dětství zůstalo,“ rozhlíží se Jolana Křížkovská po rozkvetlé louce mezi stromy. Později bydlela v Praze, ale protože tam neměla zahrádku, začala se věnovat léčivým pokojovým rostlinám.

Jolana Křížkovská bydlí uprostřed bylinné zahrady

Když s mužem koupili pozemek na kraji Krasoňovic, začala bylinky pěstovat nejen v květináčích, ale kdekoliv, kde pro ně našla kousek prostoru. I když už měla vystudovanou divadelní vědu, vrátila se zpět do školy, aby se mohla věnovat bylinkám naplno. Dnes Jolana Křížkovská pracuje v lékárně a bylinky se staly jejím velkým koníčkem. Pro zájemce pořádá v Krasosadu bylinkové workshopy, kurzy nebo vycházky pro školáky. Návštěvníkům ukazuje a radí, jak pěstovat a zpracovávat léčivky z různých koutů světa.

Pravoúhlé záhonky ovšem mezi stromy nečekejte. Všechno to zdánlivě roste bez ladu a skladu. Laik si může bylinky snadno splést s plevelem, když ale přičichnete k čerstvě utrženým lístečkům, ucítíte rozmanité vůně, které vám zklidní mysl a zlepší náladu. „My se snažíme celý Krasosad držet v režimu biodynamického zemědělství, což znamená, že využíváme přirozených cyklů přírody a rozhodně do ní nezasahujeme nějakou chemií,“ vysvětluje Jolana Křížkovská.

Jaký je nejoblíbenější plevel Jolany Křížkovské? A proč se nechystají pokácet zdejší jabloně, i když už jsou hodně staré? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.