Máme pevné a krásné rodinné vztahy a to nám dává šanci uspět v rodinném podniku, říká sommelier Radek Bodlák
Rodina Bodlákových se věnuje vínu. Manželé Jitka a Radek a jejich syn Filip jsou absolventy sommelierského kurzu, otec a syn pak hodnotiteli vína. Dcera Anička se věnuje propagaci rodinné firmy. Víno se začali učit znát před více než 20 lety pod vedením našich nejlepších vinařů. Nyní své znalosti předávají dál.
Za léta práce si jejich cit pro víno získal důvěru provozovatelů restaurací. Vypracovali se mezi přední dodavatele vín pro gastronomii, pro kterou vybírají a vytvářejí kolekce kvalitních vín. Navíc školí personál, aby vínu porozuměl a uměl ho doporučit dál.
Sommelier je specialista na víno, na snoubení pokrmů a vín, posuzuje kvalitu a správné využití vína. Radek Bodlák byl jedním z prvních certifikovaných sommelierů u nás. „Je to tak, měl jsem to štěstí, že jsem v roce 1998 byl jedním z prvních. Spolu s Ivo Dvořákem (prezident Asociace sommelierů ČR – pozn.red.) jsme jezdili na sommelierské soutěže, kde jsem měl tu čest vystoupit na stupně vítězů s těmito velkými sommelierskými esy. A možná i to mě posunulo k obchodu s vínem a dalo mi trošku sebevědomí, že mám šanci uspět,“ vypráví Radek Bodlák ve vinotéce v Pátku u Poděbrad.
Syn Filip měl sommelierský kurz dřív než maturitu. A stejně jako táta hodnotí vína. „Nedávno jsme byli například členy hodnotící komise soutěže O pohár Karla IV. v Kutné Hoře, která patří mezi nejstarší u nás a je organizovaná Cechem českých vinařů.“
Všichni tři, Jitka, Radek i Filip, absolvovali sommelierský kurz u pana Kopečka ve Vinařské akademii ve Valticích. „Měli jsme to štěstí, že nás vyučoval pan profesor Kraus, největší persona rozvoje vinařství, vinohradnictví a všeho, co se okolo vína děje. Učil nás mít k vínu vztah a byla to pro nás obrovská zkušenost.“ Právě zkušenosti jsou velmi důležité pro to, aby člověk dokázal rozpoznat vše, co se u vína rozpoznat dát, pozitiva i negativa.
Před více než 20 lety si Bodlákovi řekli, že jako rodinná firma budou vyhledávat kvalitní vína, doporučovat je gastronomickým provozům a školit jejich personál, aby víno dobře znal, porozuměl mu a uměl ho doporučit dál, hostům. „To je strašně důležité. Pokud personál ty znalosti nemá, nemá cenu tam to pečlivě vybrané víno ani vozit,“ vysvětluje Jitka Bodláková, která kdysi opustila svou práci ve zlatnictví a pustila se s manželem do nového oboru. „Jde nám o to, aby lidé, kteří s tím vínem pracují, mu důvěřovali. Když ho budou znát a budou mu věřit, mají šanci informace předat svému zákazníkovi, a to je pro nás důležité,“ dodává Radek Bodlák.
V roce 2000 vystěhovali v Libici nad Cidlinou auto z garáže a proměnili ji ve vinný sklípek. Tam se k prezentacím a degustacím sjížděli významní čeští vinaři. Díky setkání s nimi a poznávání jejich vín sestavovali první kolekce. „Jedním z našich prvních zákazníků byla Francouzská restaurace Obecního domu v Praze, pro kterou jsme vybrali kolekci vín. Věřili nám, že to zvládneme a dodali nám sebevědomí,“ říká Radek Bodlák.
A pak si půjčili garáž od sousedky, od tatínka, pronajali si místní jídelnu, aby měli kde skladovat kartony s vínem. Všechno dělali sami, na zaměstnance nebyli peníze. „Začátky byly tvrdé, ale co vás nezabije, to vás posílí, jak se říká. Dělala jsem servírku, kotelnici, fakturantku a skladnici, v zádech mám pár složených kamionů,“ vzpomíná Jitka Bodláková. „Bylo to náročné, ale nás to bavilo.“ A tak se postupem let propracovali do pozice, kterou mají teď. Pod každé víno se mohou podepsat. Za každým výběrem si stojí. „Jsem velmi pyšný na svou rodinu. Myslím, že to, že máme pevné a krásné rodinné vztahy nám dává šanci uspět v rodinném podniku,“ dodává Radek Bodlák.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka