Mělnická Vrázova vyhlídka má nový kabát. Šedobílá stěna s lavicí nabízí pohled do polabské krajiny
Vrázova vyhlídka nese jméno cestovatele a fotografa Enrique Stanko Vráze (1860 – 1932). Ten se jako jeden z prvních bělochů dostal do oblastí, které byly do té doby zcela neznámé. Shromáždil obrovské sbírky přírodnin, etnografického materiálu i unikátních fotografií, které věnoval Národnímu a Náprstkovu muzeu v Praze. Napsal řadu cestopisů a pořádal přednášková turné po Spojených státech i své vlasti.
Svůj původ obestřel tajemstvím a vytvořil si fiktivní životopis, který příležitostně pozměňoval. Narodil se 18. února či 8. dubna roku 1860, snad v bulharském městě Veliko Tarnovo. Nebo v Maturínu či Caracasu ve Venezuele? Jeho otec byl prý diplomatem, jindy zase důstojníkem. Vráz vystudoval kadetní školu a ve dvaceti opustil Evropu, údajně po rodinné tragédii.
První Vrázova kniha Z cest E. St. Vráze vyšla v sešitovém vydání roku 1898. Pestrá směs dojmů a zážitků z Venezuely, pralesů kolem Orinoka, Japonska, Bornea, Číny a Siamu měla úspěch, a tak se Vráz pustil do svého nejobsáhlejšího díla, tisícistránkového svazku Napříč rovníkovou Amerikou. Poutavý cestopis vyšel roku 1900. Následovaly další knihy: V Siamu, zemi bílého slona, Čína, Taje amazonských pralesů, Za poklady El Dorada, U králů temné pevniny, V sedmém moři a Bílý ďábel v Pekingu.
Výhled mu připomínal cestování
Natrvalo do Čech se Vráz vrátil v srpnu roku 1921. Nepodařilo se mu získat práci ani v Národním, ani v Náprstkově muzeu, finance získával díky přednáškám a honorářům z knih. „Podle informací, které se mi podařilo vybádat, na Mělník zajížděl a přednášel o svých cestách. A v tomto místě se rozhlížel do polabské krajiny a připomínalo mu to ty dálky a cestování,“ říká u Vrázovy vyhlídky mělnický kronikář, předseda Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku a místostarosta Mělníka (nez. Mé Město) Martin Klihavec, který se v posledních letech významně zasloužil o zvelebení vyhlídky.
Vrázova vyhlídka, jejíž stavba byla navržená v roce 1934 (jen 2 roky po Vrázově smrti), dostala funkcionalistickou podobu roku 1937 díky návrhu architekta Jana Bohuslava Zeleného. A teď se dočkala zpevnění opěrné zdi a nové omítky v levé části. Důvodem, proč město rozhodlo o rekonstrukci vyhlídky, byl havarijní stav opěrné opukové zdi, u níž hrozilo v krajním případě zřícení.
Oproti původním plánům byla vyhlídka celá desetiletí bez pamětní desky. Ta byla na místo osazena až v roce 2020 zásluhou Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku, který před lety Vrázovu vyhlídku oficiálně adoptoval. Stará se o to, aby byla stále pěkná. Když se na nově opravené vyhlídce objeví nějaká čmáranice, členové spolku vezmou kbelík s barvou odstínu, schváleného památkáři, a dají vyhlídku do pořádku.
A kdybyste si chtěli v Mělníku vyfotit soutok dvou největších českých řek, Labe a Vltavy, sestupte od Vrázovy vyhlídky k betonovému zábradlí. Soutok, který pod sebou uvidíte, je ten pravý.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
