Nebojte se razantně protrhat plůdky jabloní a hrušní, přinese vám to kvalitní ovoce
Abychom měli pěknou úrodu jablek a hrušek, pustíme se do korekce násady. Tedy do snižování počtu plodů na stromě. Které tam nechat, které odstranit, a proč bychom plody měli vyštipovat? To nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„U jabloní necháváme v jednom květenství jedno až dvě jablka. U odrůd tvořících menší plody ponecháme prostřední plůdek, takzvaný královský, dává základ většímu jablku. U odrůd mívajících plody velké, necháme plůdky dva, nikdy však jeden z nich nesmí být ten prostřední, královský. To by se pak jablka lišila velikostí.
Plůdky nevylamujeme, odštipujeme je od stopky. Po vylamování může dojít k zaschnutí celého květenství. Zatímco u vyštípnutých plůdků stopka zaschne a odpadne bez následků.
U velkoplodých odrůd by na jedno jablko mělo na větvi zůstat více než 10 listů. U drobnoplodých o trochu méně. Probírka plodů nám přinese kvalitní, velikostí a vyzráváním dosti jednotné ovoce. A taky předpoklad pro tvorbu květních pupenů v dalším roce.“
Jak redukovat plody na hrušni? Poslechněte si v reportáži.
Související
-
Přiměřeně, přiměřeně… známá filmová hláška platí i pro počet plodů broskvoní a meruněk
Kdo má broskvoň nebo meruňku ověšenou plody tak, že vypadá jako smuteční vrba, měl by počet plodů redukovat. Ovocný strom rozumnou úrodu zvládne lépe.
-
Proč bývají okurky hořké a jak tomu zabránit
Hořkost okurek způsobuje cucurbitacein. Tuto látku začnou okurky vylučovat, když nemají dobré pěstební podmínky. Chybí voda, střídá se horko a chlad.
-
Letní pór je mnohem vyšší než ten zimní. Jaké jsou další rozdíly?
Jindy se sázejí, jinak vypadají a samozřejmě se taky jindy sklízejí. Rozdíly v pěstování letního a zimního póru popisuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
