Přiměřeně, přiměřeně… známá filmová hláška platí i pro počet plodů broskvoní a meruněk
Kdo má broskvoň nebo meruňku ověšenou plody tak, že vypadá jako smuteční vrba, měl by počet plodů redukovat. Ovocný strom rozumnou úrodu lépe zvládne, plody dozrají ve správnou dobu, budou větší a chutnější. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Redukovat počet plodů je potřeba, zejména v letech, kdy nepřijdou jarní mrazíky. Redukci plodů uvítají především odrůdy s vysokou výnosností. Čím horší pěstební podmínky máte u vás na zahradě nebo v sadu, tím by měl být počet plodů omezenější.
Vysoká násada plodů dává základ pro střídavou úrodnost, pro sklizeň nevyzrálého, drobného ovoce. U odrůd broskvoní s menšími plody probíráme na vzdálenost 5 až 8 cm, u velkoplodých na 10 cm celkové délky výhonů. U meruněk počítáme na jeden plod přibližně 5 cm větvičky. To je jen orientační údaj, jde o to, aby každý plod měl pro sebe a svou výživu (hypoteticky) dostatečný počet listů. Také jako základnu energie pro vývoj květů v poupatech na příští rok.
Ovoce ze stromů s korigovanou násadou narůstá větší, dříve dozrává, je aromatičtější, sladší, šťavnatější, prostě takové, jaké má být. Ovoce neprobrané dozrává postupně, nevyrovnaně, chutí i dalšími vlastnostmi pokulhává za prvně jmenovaným. Občas to může být jen ‚pecka potažená silnější vrstvou kůže‘.“
Související
-
Proč bývají okurky hořké a jak tomu zabránit
Hořkost okurek způsobuje cucurbitacein. Tuto látku začnou okurky vylučovat, když nemají dobré pěstební podmínky. Chybí voda, střídá se horko a chlad.
-
Letní pór je mnohem vyšší než ten zimní. Jaké jsou další rozdíly?
Jindy se sázejí, jinak vypadají a samozřejmě se taky jindy sklízejí. Rozdíly v pěstování letního a zimního póru popisuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Dírky na okvětních lístcích, shnilé, plesnivé nebo zaschlé jahody. Co jim způsobuje vady na kráse?
Mít svoje jahody… po tom touží nejeden milovník těchto plodů. Než se ale vydá na cestu za vlastními, měl by si rozmyslet, jestli má chuť a čas o ně dostatečně pečovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
