Odkud se bere plíseň bramborová a jak proti ní zakročit?
Brambory jsou drahé a tak se někteří z nás rozhodli, že si je budou pěstovat sami. Co si ale počít, když porost brambor zasáhne plíseň bramborová? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Letošní rok rozvoji plísně bramborové přeje. Teplo a občasný déšť ji probouzí ve větší míře, než třeba vloni. Na odrůdách je vidět i rozdílná odolnost. Ronja a Manuka jsou napadány pomaleji, ostatní odrůdy, podle zapojení porostu více. Tam, kde mohl řádkem po dešti fouknout vítr a osušit rostliny do dvou hodin po dešti, je plísně méně než tam, kde byly rostliny ovlhčené déle.
Odkud se plíseň bere?
Sázíme-li vlastní sadbu a vloni jsme nějakou tu plíseň měli a neošetřovali přípravky, které krom natí chrání i hlízy, mohli jsme si ji přinést ze sklepa. Choroba prorůstá stvolem brambory, v napadených listech dozraje, začne produkovat spóry, které se šíří do okolí. A je to tu. Za dvě hodiny po dešti mohou být napadeny listy, na které spóry dopadly, za několik málo dní zase dozrají spóry nové a plíseň se rozletí dál.
Jenže plíseň dokáže přezimovat na zbytcích rostlin i v zemi. Proto se nejspíše v dávných dobách nať pálila. Když brambory sázíme na pozemek, kde plíseň byla, dříve než za čtyři roky, budou se na jejím napadení podílet spóry z půdy.
Plíseň nejprve ničí nať a stonky. Jenže ona při vhodných podmínkách ničí i hlízy. Když přijde déšť, smývá voda spóry do země, kde napadají hlízy. Vlastně můžeme mít napadené i velmi rané brambory do té míry, že v zemi začnou hnít.
Je na uváženou, jestli i porost velmi raných odrůd ošetřit, aby mu vydržela listová plocha potřebných osmdesát dnů, nebo to neudělat a mít výnos i kvalitu horší, než bychom chtěli. Vzhledem k tomu, že mnohdy pěstujeme i velmi rané brambory na uskladnění, minimálně do Vánoc, nemusí nám vydržet ze dvou důvodů: dík nízké sklizni a pro jejich velké ztráty při skladování.“
Sedm tipů, jak brambory před plísní ochránit
- kupovat odrůdy odolnější k plísni a sadbu od pěstitelů sadby
- pěstovat brambory na jedné ploše znovu až po 4 letech
- pěstovat brambory dále od plochy, kde byly vloni
- věnovat se prevenci, kdy používáme přípravky zvyšující přirozenou odolnost rostlin k houbovým chorobám dostatečně dopředu před infekcí
- ošetřovat přípravky řazenými do eko a bio, dáváme-li jim přednost – preventivně, před infekcí. Názvy přípravků nám napoví například Rostlinolékařský portál
- používat konvenční přípravky, buď cíleně, nebo na „hašení“ výpadku účinnosti preventivních opatření
- v případě většího napadení vybírat přípravky chránící nejen nať, ale i hlízy!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
