V Podrbdech na Berounsku se těší z proměny zablácených cest. Změnu prosadil místní rodák Pavel Kyslink
Z rozbahněné stezky, kde neprojel ani traktor, vzniklo u Podbrd na Berounsku několik kilometrů zpevněných cest lemovaných stovkami stromů. Proměnu krajiny prosadil místní rodák Pavel Kyslink, kterého nebavilo brodit se bahnem na vycházky, a tak nějak si řekl, že by se mělo něco udělat. Trvalo to pár let, nestálo to ani moc peněz, ovšem musel s nápadem prorazit v obci a sám jít příkladem, aby se přidali ostatní.
„Tenkrát se nám narodil klučina, vzali jsme kočárek, šli jsme kolem vesnice a vrátili jsme se všichni od bláta. Zablácený kočárek, zablácení rodiče, zablácené všechno,“ vzpomíná Pavel Kyslink, zatímco pomalu kráčí do kopce na křižovatku dvou cest.
Jedné dodnes říkají Bahňačka, přestože už je zpevněná a lemuje ji řada stromků. „Prostě mě napadlo rekultivovat cesty, což se ze začátku nesetkalo s velkým ohlasem, kolegové v zastupitelstvu říkali, že obec cesty nepotřebuje. Nicméně jsme se potom do toho s nějakým souhlasem zastupitelstva pustili.“
Kyslink je hospodář, a tak zpočátku využil vlastní techniku, naftu i čas. Zanedbané cesty bylo nejprve potřeba vyčistit. Desítky let se do nich totiž navážel odpad a stavební zbytky.
„Byly tam barvy, sklo, kdeco. Museli jsme to vyřezat a někde úplně vyčistit až na původní polní kámen,“ popisuje čtyřicátník z Podbrd. „Podařilo se nám z toho udělat z brigády společenskou akci, pomáhali dobrovolní hasiči, děti, kamarádi, obecní zaměstnanci.“
Neprojel ani traktor
Postupně tak vznikla síť zpevněných cest o délce téměř pěti kilometrů. Podél nich vysadili místní asi 470 stromů. „Především břízy, aby rychle rostly, aby dávaly stín,“ říká Kyslink, podle kterého část výsadby pomohly zaplatit dotace, většinu práce ale odvedli dobrovolníci.
„Tady ta cesta, co vede do kopce, tu neprojel ani traktor, drhnul převodovkou o zem. Dnes po ní chodí turisté, jezdí cyklisté i rodiče s kočárky,“ ukazuje spokojeně Kyslink.
Nové cesty zároveň slouží i zemědělcům při obhospodařování okolních polí a místním myslivcům. Obec se přitom snaží krajinu nepřetěžovat turistickou infrastrukturou. Neplánuje proto instalovat odpadkové koše ani dnes velmi moderní samoobslužné bary. „Co si kdo přinese, měl by si taky odnést,“ říká Kyslink.
Práce samozřejmě nekončí. Stromy je potřeba udržovat a cesty opravovat, aby znovu nezarostly. Právě to je podle Kyslinka nejtěžší – přesvědčit lidi, aby se o krajinu starali dlouhodobě. „S lidmi je těžká práce,“ usmívá se doširoka. „Ale výsledek tu máme a uvidíme, jak dál.“
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
