OBRAZEM: Gabriela Junášková z Kralup nad Vltavou sbírá náprstky. Má jich už přes šest tisíc

Klub sběratelů kuriozit ocenil sbírku její sbírku malých pomůcek z kovu, keramiky, porcelánu, dřeva, textilu, kůže, korku, skla a dalších materiálů titulem „pozoruhodná“.

Nejstarší náprstky ve sbírce paní Junáškové pocházejí ze středověku. Vypadají podobně jako ty, které dodnes používáme při šití. Později ale náprstky začaly plnit kromě praktické i estetickou funkci. Byly různě zdobené, vyráběly se z drahých kovů. V minulém století se staly také oblíbenými reklamními a upomínkovými předměty. A tak sbírku tvoří rozličné náprstky ze všech koutů světa. „Řada z nich už dnes není funkčních, ale jen krásných, protože na základním tvaru náprstku je nějaká soška, zvířátko či budova.“

Paní Junášková sbírku průběžně doplňuje výměnou s kamarádkami z Klubu Náprstek, který má členky po celé republice, občas je od někoho dostane darem, třeba z pozůstalosti, přátelé jí vozí náprstky z dovolených a sama taky náprstky vyrábí. Například ze dřeva nebo ty paličkované. „Mám ráda různá řemesla a vyrábím šperky z různých materiálů. Tak jsem to samozřejmě musela zkusit i s těmi náprstky,“ usmívá se paní Junášková.

Láskou paní Junáškové je fotografování

Kuriozitami ve sbírce jsou malinké dětské náprstky anebo naopak náprstky tak velké, že by se do nich prstů vešlo několik. „Ty se v Anglii používaly opačným způsobem. Nalila se do nich nějaká dobrá tekutina a už se připíjelo na zdraví.“

Gabriela Junášková sbírá ještě šitíčka, hříbky na šití nebo kalendáříky. Věnuje se také práci se sklem, pletení košíků, kresbě, malbě, grafice, fotografování a své umění předává dál. Učí výtvarnou výchovu na gymnáziu v Kralupech i na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem a vede kurzy a kroužky řemesel.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.