OBRAZEM: Gabriela Junášková z Kralup nad Vltavou sbírá náprstky. Má jich už přes šest tisíc

11 fotografií

Nejstarší náprstky ve sbírce paní Junáškové pocházejí ze středověku. Vypadají podobně jako ty, které dodnes používáme při šití. Později ale náprstky začaly plnit kromě praktické i estetickou funkci. Byly různě zdobené, vyráběly se z drahých kovů. V minulém století se staly také oblíbenými reklamními a upomínkovými předměty. A tak sbírku tvoří rozličné náprstky ze všech koutů světa. „Řada z nich už dnes není funkčních, ale jen krásných, protože na základním tvaru náprstku je nějaká soška, zvířátko či budova.“

Paní Junášková sbírku průběžně doplňuje výměnou s kamarádkami z Klubu Náprstek, který má členky po celé republice, občas je od někoho dostane darem, třeba z pozůstalosti, přátelé jí vozí náprstky z dovolených a sama taky náprstky vyrábí. Například ze dřeva nebo ty paličkované. „Mám ráda různá řemesla a vyrábím šperky z různých materiálů. Tak jsem to samozřejmě musela zkusit i s těmi náprstky,“ usmívá se sběratelka.

Láskou paní Junáškové je fotografování|foto:Gabriela Junášková

Kuriozitami ve sbírce jsou malinké dětské náprstky anebo naopak náprstky tak velké, že by se do nich prstů vešlo několik. „Ty se v Anglii používaly opačným způsobem. Nalila se do nich nějaká dobrá tekutina a už se připíjelo na zdraví.“

Gabriela Junášková sbírá ještě šitíčka, hříbky na šití nebo kalendáříky. Věnuje se také práci se sklem, pletení košíků, kresbě, malbě, grafice, fotografování a své umění předává dál. Učí výtvarnou výchovu na gymnáziu v Kralupech i na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem a vede kurzy a kroužky řemesel.