OBRAZEM: Gabriela Junášková z Kralup nad Vltavou sbírá náprstky. Má jich už přes šest tisíc
Klub sběratelů kuriozit ocenil sbírku její sbírku malých pomůcek z kovu, keramiky, porcelánu, dřeva, textilu, kůže, korku, skla a dalších materiálů titulem „pozoruhodná“.
Nejstarší náprstky ve sbírce paní Junáškové pocházejí ze středověku. Vypadají podobně jako ty, které dodnes používáme při šití. Později ale náprstky začaly plnit kromě praktické i estetickou funkci. Byly různě zdobené, vyráběly se z drahých kovů. V minulém století se staly také oblíbenými reklamními a upomínkovými předměty. A tak sbírku tvoří rozličné náprstky ze všech koutů světa. „Řada z nich už dnes není funkčních, ale jen krásných, protože na základním tvaru náprstku je nějaká soška, zvířátko či budova.“
Paní Junášková sbírku průběžně doplňuje výměnou s kamarádkami z Klubu Náprstek, který má členky po celé republice, občas je od někoho dostane darem, třeba z pozůstalosti, přátelé jí vozí náprstky z dovolených a sama taky náprstky vyrábí. Například ze dřeva nebo ty paličkované. „Mám ráda různá řemesla a vyrábím šperky z různých materiálů. Tak jsem to samozřejmě musela zkusit i s těmi náprstky,“ usmívá se paní Junášková.
Kuriozitami ve sbírce jsou malinké dětské náprstky anebo naopak náprstky tak velké, že by se do nich prstů vešlo několik. „Ty se v Anglii používaly opačným způsobem. Nalila se do nich nějaká dobrá tekutina a už se připíjelo na zdraví.“
Gabriela Junášková sbírá ještě šitíčka, hříbky na šití nebo kalendáříky. Věnuje se také práci se sklem, pletení košíků, kresbě, malbě, grafice, fotografování a své umění předává dál. Učí výtvarnou výchovu na gymnáziu v Kralupech i na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem a vede kurzy a kroužky řemesel.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.