Plevel ze záhonů neodstraníte nikdy snadněji, než v předjaří

„Půdu okolo trvalek, které máme v záhoně delší dobu, jen mělce načechráme, abychom nepoškodili kořenový systém. Okolo čerstvě přesazených trvalek můžeme kypřit hlouběji, do načechraného se lépe zasakuje voda.

Při kypření zároveň hnojíme. Minerálními hnojivy, rohovinou, substráty, kompostem, opravdu dobře rozloženým hnojem. Mladé trvalky, spíše než do celé plochy záhonu, hnojíme kroužkováním okolo rostliny, podobně jako jahody. Přibližně 15 g Cereritu na rostlinu. Při sponu 50x30 cm je to dávka asi 900 g na m2 (900 kg na ha).

Jsou-li stromy vysazené v záhonech, ryjeme každý rok stejně hluboko, na hloubce nepřidáváme. Strom si drží kořeny pod touto hranicí, pokud se kořeny ‚vydají na výzvědy‘ trochu výše, nijak výrazně jim neublížíme.

Lze-li hýbat s půdou v zelinářské zahradě, můžeme zarýt a pořádně zalít dusíkatým vápnem (sejeme a sázíme nejdříve 14 dnů po tomto ošetření). Když jsme na podzim nedali hnůj, můžeme na místo, kde budou brambory, košťáloviny, celer, tykvovitá zelenina, papriky, rajčata, zarýt kompost nebo nějaký univerzální substrát.

Trvalky seřízneme tak, abychom viděli, kde jsou, a při kypření nebo při chození trvalkovými záhony nezašlapali rašící rostliny.

Hrůbky u růží zatím necháme být|foto: Ivan Dvořák

Zmlazujeme levanduli a další polokeře (vytrvalé pelyňky, šalvěje, yzop, dobromysl,…). Letos jsou už dost narašené růže, už je lze upravit. Pokud jste jim na zimu udělali hrůbky, ty zatím nechte být.

Řežeme ty keře, které kvetou v létě na novém dřevě: některé druhy tavolníků, můžeme sesadit i mochny křovité, weigely. Na jaře kvetoucí keře tvarujeme až po odkvětu.

Zaléváme (pokud je potřeba) podzimní i čerstvé jarní výsadby.

Po zimě je půda lehčí, daleko lépe se z ní tahají oddenkaté plevele, než v jiných měsících. Půjde to jako po másle.“