-
Česká čokoláda žije! Jordis's chocolate
V létě roku 2010 založili Jiří Stejskal a Lukáš Koudelka v Hradci Králové „Salón čokolády – Jordi's chocolate“.
-
Chodské koláče od Vladislava Chaloupka podle receptury z roku 1890 jsou nebesky dobré
Tenoučká vrstva těsta s bohatou náplní tvarohu, do které se propíjí dva druhy povidel, mák, rozinky v rumu a mandle, je zkrátka nebe v hubě. Chodové to uměli.
-
Název se změnil, obliba zůstala. Pomazánkové máslo se používá od roku 1977
Historie pomazákového másla začala v Liberecké mlékárně, kde byl tehdy velký zájem o pomazánky s nižším obsahem tuku.
-
Šlehačka od A do Z. Výroba sněhobílé koruny chce cvik, jinak získáte vodnatou hmotu
Kuchyně bez šlehačky by byla smutná. Někdy se používá na dozdobení dortů a dezertů, jindy představuje integrální součást cukrárenských laskomin. Jak se vyrábí?
-
Dvoubarevné tvarohové řezy od Marie Kráčmarové skrývají pět vrstev. Budou se vám sbíhat sliny
Vypadají tak luxusně! Celkem pět vrstviček skrývá tento nenápadný, ale delikátní zákusek. Vyzkoušejte souhru tvarohu, pikantní marmelády a rozinek v rumu.
-
Polévka je grunt. Proč byste si měli dát poctivý vývar?
Teplé, studené, slané, sladké, čiré i zahuštěné. Polévky lze datovat od pravěku, jelikož si maso nebo kosti z mamuta lidé vyvářeli ve vodě.
-
Ideální a rychlý recept na letní dny? Jablkové tiramisu od Kamily Jelínkové
Tak svěží dezert jste nečekali. Kousky jablek mu dodávají esenci echt čerstvosti. Pudink a vrstva zakysané smetany dodají vláčnost. Jablkové tiramisu je nádherné i na řezu.
-
Příběh michelinského průvodce. Prvním Čechem, který získal michelinskou hvězdu, byl Pavel Pospíšil
Na úplném začátku byli bratři André a Édouard Michelinové. Psal se rok 1900 a automobil byl ve Francii stále spíš výjimkou než pravidlem.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.