Sběratel Petr Bílek rád listuje Hájkovou kronikou či Mattioliho herbářem. Vzácné tisky hledá až v Austrálii
Sběratel Petr Bílek tráví večery studiem knížek o knížkách. Sbírá totiž vzácné tisky. Doufá, že díky jeho péči historické knihy přečkají dalších 500 let. Hledá je u sběratelů, v antikvariátech i na internetu. Některé výtisky se mu podařilo vypátrat v knihovnách na Slovensku nebo v Itálii. Jeden ze vzácných tisků k němu doputoval dokonce až z daleké Austrálie.
Petr Bílek o sobě nerad hovoří, když se ho ale zeptáte na jeho knihy, umí o nich vyprávět pozoruhodné příběhy. Na výstavě v Petrovcově síni Muzea TGM v Rakovníku loni vystavoval vzácné exempláře Hájkovy kroniky, letos na jaře muzeu zapůjčil knihy z dílny českého nakladatele Daniela Adama. „Byl profesorem na univerzitě a přiženil se do rodiny tiskaře Melantricha, vzal si jeho dceru Annu,“ přibližuje Petr Bílek osudy českého nakladatele Daniela Adama z Veleslavína, který v roce 1586 zadluženou tiskárnu převzal po svém švagrovi a postupně ji přivedl k rozkvětu. Podařilo se mu vydat 139 publikací, z toho téměř polovina byla v češtině.
Daniel Adam byl nejen úspěšný nakladatel, ale také velký popularizátor historie, bohemista, překladatel a lexikograf. Ve sbírce má pan Bílek i monumentální bibli „Veleslavínku“ nebo vydání náboženského cestopisu Itinerarium Sacrae scripturae, Putování svatých. „To je úžasná kniha, která je známá svými ikonickými ilustracemi. Nejznámější z nich je mapa Evropy stylizovaná do podoby ženy jako panna Evropa,“ vysvětluje Petr Bílek a ukazuje na rozložení mapy, kde Pyrenejský poloostrov má podobu dívčí hlavy s korunou, Apeninský poloostrov představuje ruku, která svírá žezlo mající podobu Sicílie. „Nás samozřejmě nejvíc zajímá srdce té panny, tam je zobrazené Království české.“
Ke starým tiskům se Petr Bílek shodou okolností dostal přes Mattioliho herbář. Je totiž zahradníkem a v Rakovníku provozuje květinářství. „Já jsem původně sbíral starou zahradnickou literaturu a jednou jsem objevil v antikvariátu tento exemplář a propadl jsem tomu. Nechal jsem ho zrestaurovat a dnes jich mám několik.“ Mattioliho herbář z roku 1593 byl pro lékaře důležitým zdrojem informací o bylinách, ale také o tom, jak je využít při léčení neduhů. Dnes můžeme rady proti očarování ženicha, považovat za úsměvné, řada informací obsažených v knize je ale platná dodnes. Koncem 16. století si takovou knihu rozhodně nemohl pořídit každý, její cena se dala přirovnat k sedmi kusům hovězího dobytka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
