Slavného Rozvědčíka od Berounky připomíná kaplička. Poslední přání vyslovil v dopisu před popravou
Jaroslav Franěk byl známý jako majitel hostince U Rozvědčíka. Před popravou nacisty napsal z berlínské káznice poslední dopis manželce Antonii. Přál si vystavět malou kapličku. Po více než 80 letech mu toto přání splnili sousedé z Nezabudic a Branova spolu s dalšími nadšenci z Rakovnicka.
Postavu Rozvědčíka můžete znát díky knihám Otty Pavla i z filmů Zlatí úhoři či Smrt krásných srnců. Dobrodružný život Jaroslava Fraňka poznamenala řada zvratů. Za první světové války byl povolán na ruskou frontu, zběhl a stal se stal legionářem. Během bojů byl Franěk zraněn a tři měsíce se léčil v Saigonu v jižním Vietnamu.
Čtěte také
Hostinec u Rozvědčíka
Po válce si otevřel poblíž Berounky kiosek s občerstvením a později vybudoval slavný hostinec U Rozvědčíka, kam dodnes každé léto míří zástupy turistů a vodáků.
Za nacistické okupace se přidal k odboji, byl dvakrát zatčen, uvězněn a nakonec v roce 1943 popraven.
Osudy slavného Rozvědčíka zaujaly sousedy z blízkých Nezabudic Zdeňka Šámala a jeho syna Theodora. Během pátrání po osudech Jaroslava Fraňka narazili i na poslední dopis z německé věznice Plötzensee, který příbuzní Jaroslava Fraňka darovali rakovnickému Muzeu T.G.Masaryka.
Dopis mimo jiné obsahoval i prosbu, aby jeho žena nechala zbudovat malou kapličku. Zdeněk Šámal se rozhodl splnit Fraňkovi poslední přání a kapličku vybudovat. Ve svém úsilí nezůstal sám, připojili se k němu i sousedé a lidé z rakovnického muzea.
Kaplička stojí mezi stromy jen pár desítek metrů od slavného hostince U Rozvědčíka. Od cesty k ní vystoupáte po pěti schodech. Štíhlý sloup zdobí oblouk z oblázků. Po načtení QR kódu si můžete přečíst i poslední Fraňkův dopis. „Oblázky jsou hlavně od místních zemědělců, ale pár jich dodali přímo jednotlivci a jen oni ví, kde je který umístěný,“ vysvětluje autor návrhu pomníku Dalibor Blažek. „Třeba ten v prostředku je od pamětnice, která si pamatovala i paní Fraňkovou, když tady v restauraci dožívala.“
Někteří lidé vnímají Jaroslava Fraňka jako romantického hrdinu z knížek či filmů, jiní jako šikovného podnikatele. Pro Zdeňka Šámala to je především odvážný chlap, s ne vždy veselým životem. Rozvědčík z hostince, kam chodila i rodina Otty Pavla, byl především člověk s pozitivním vztahem k lidem. „Ono trošku zaniká to, že když byl uvězněn, tak on spoustu hříchů vzal na sebe, aby zachránil – a to se mu povedlo – aby zachránil jiné,“ připomíná Zdeněk Šámal.
Poslední dopis na rozloučenou si můžete prohlédnout v pamětní síni v Nezabudicích. Jaroslav Franěk psal ženě 1. června 1943 jen pár hodin před popravou. Vyslovil v něm několik přání:
„Moje drahá ženo Tánino.
Dnes večer musím odejít – modli se za mne – jsem kupodivu klidný a smířen se vším. Pokud Ti mohu raditi tak se po válce znovu provdej, bys měla ještě děti, neboť to je vlastně účel života. Budeš-li v Rozvědčíku, pohosti prosím tě 7/VI. neb 27/VI. vždy chudé děti budeš-li moci, a dovolí-li ti to poměry, nech vystavět v seči nad modříny z oblázků malou kapličku ve tvaru podkovy. Děkuji Ti ještě mnoho za několik krásných let života, které jsme v našem krásném Skřivánčím údolí spolu prožili. Neplač, mě již je lépe...“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
