Švec Ben Hrubeš vám ušije dámské lodičky i čertovské kopyto. Šití bot bere jako jedno velké dobrodružství

Ben Hrubeš vystudoval vysokoškolský obor biomechanika a endoprotetika. Nudné místo u počítače ale záhy vyměnil za kreativní život na verpánku. Už přes dvacet let šije kvalitní boty a jeho ševcovské kurzy bývají hned obsazené.
Útulná ševcovna na pražské Hanspaulce je plná historických strojů. Každý den se Ben Hrubeš vydává na dobrodružnou cestu a snaží se, aby si jeho zákazník odnesl přesně takové boty, jako si přál. „Jsem takový průkopník,“ usmívá se Ben Hrubeš. „Zrovna tenhle týden jsem ušil brusle.“ Na přání klidně ušije svatební střevíčky, boty na bicykl nebo čertovské kopyto.
Začátky jeho ševcovské kariéry před téměř třiceti lety nebyly jednoduché. „Když já jsem začínal, tak ševci vymřeli. Teď se dá říci, že je taková obroda a hodně lidí se o to začalo zajímat,“ vysvětluje Ben Hrubeš, který začínal pokusem a omylem. Jedny z prvních bot, které ušil, byly škorně určené ke gotickému kostýmu. K jejich výrobě použil linoleum a manšestrové kalhoty. „Byly to pokusy, které se za boty prohlásit ani nedají, protože jsem o tom vůbec nic nevěděl.“
Dnes Ben Hrubeš šije boty, které mají svůj nezaměnitelný charakter. S velkým zaujetím pro každý pár vybírá materiál podle přání zákazníka. A v čem jsou ručně šité boty na míru jiné? „Dá se na ně spolehnout,“ říká švec. Jsou těžší, pevnější a vydrží déle, než běžná konfekce. Mohou být ze začátku i trochu nepohodlné, kožená bota se totiž musí vyšlápnout.
Související
-
Park továrníka Teyrovského desítky let chátral. Spolek Na jedné vlně se pustil do jeho záchrany
Zahrada továrníka Teyrovského ve Všenorech upadla v zapomnění. Potomci majitele a členové spolku Na jedné vlně se na to už nemohli dívat a pustili se do její záchrany.
-
Jan Bondra umí naladit flašinet i varhany. Rád by vrátil flašinety zpátky do ulic, jak bývalo zvykem
Příbramského rodáka Jana Bondru můžete potkat s flašinetem na pražském Žižkově. Předseda Společnosti přátel flašinetů a mechanické hudby tam chodí hrát lidem pro radost.
-
Ponožky ze spolku Babíkov zahřejí nohy i srdce. Šikovné pletařky myslí na děti, které je obléknou
Spolek Babíkov se snaží vracet seniorům radost ze života. Šikovné tety a babičky z celé republiky pro spolek vytvářejí výrobky, které potom putují dětem do nemocnic.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.