Tak malinké, že si je ani neumíte přestavit. To jsou pokojíčky a obchůdky ve sbírce Soni Kočové
Pokojíčky pro panenky jsou jedním ze symbolů dětství, hravosti a bezstarostnosti. Pro sběratelku Soňu Kočovou z Mnichovohradišťska jsou navíc vášní. Její sbírka obsahuje velké množství pokojíčků i obchůdků. Nejstarší exempláře pocházejí z období secese, tedy z let 1880 – 1900, a nejmladší jsou v bruselském stylu, který vévodil československému designu v 60. a 70. letech minulého století.
Ve sbírce najdete panenkovské komnaty jako ze zámku i selské světnice. V nich miniaturní obyvatele, nábytek, nádobíčko, peřiny, koberce, záclony, ubrusy či zboží v obchodech s etiketami, na kterých je opravdu napsáno, o jaké zboží se jedná. Sbírka paní Kočové obsahuje téměř 40 exponátů, které lze vystavovat a další kousky, čekající na rekonstrukci. Pro představu, pokojíčky mají rozměry přibližně 50 x 45 centimetrů, na výšku 30.
„Pokojíčky jako takové začaly vyrábět už v 17. století renomované firmy,“ vysvětluje Soňa Kočová, „ale pouze na zakázku pro děti majetných lidí. Tiskárny později nabízely papírové pokojíčky, takzvané cestovní. Ty už si mohla dovolit i střední třída. Stěny pokojíčků se sklopily do krabice a děti si je mohly převézt třeba na prázdniny. Současně s takovým pokojíčkem si převážely i nábyteček,“ vysvětluje Soňa Kočová.
A s těmi „necestovními“ pokojíčky, plnými titěrných věcí, si děti opravdu hrály? „Dřív byly hračky drahé a velice vzácné, děti je měly půjčené jen na chvíli a opět se schovaly. Proto některé vypadají, jakoby si s nimi nikdo ani nehrál.“
Výstavu pokojíčků, obchůdků a dalších panenkovských drobností ze sbírky Soni Kočové nazvanou Pokojíčky v běhu času uvidíte v Muzeu Podbezdězí v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku až do konce října 2024.
Na výstavě si všimněte i jednoho zvláštního exponátu, zrekonstruované kloubové panenky, takřka 100 let staré. „Moc jsem stála o to, doplnit ji dodatečně do expozice, a teď vím proč. Dostala jsem ji ve špatném stavu od kamarádky z Bělé pod Bezdězem. Delší dobu mi trvalo nalézt dobrou opravářku panenek a sehnat oblečení odpovídající době vzniku panenky.
A když jsem pátrala po její historii, ukázalo se, že byla vyrobena pro dceru pana řídícího učitele z Bělé pod Bezdězem, Antonína Svobody. Jeho dcerka Květuše se narodila roku 1914, to znamená, že panenka byla vyrobena ve 20. létech 20. století v malé německé manufaktuře. Teď se po přibližně 100 letech do Bělé pod Bezdězem vrací. Myslím, že je to hezký příběh,“ usmívá se Soňa Kočová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
