V Českém Šternberku sokolský duch stále žije. Místní zde opravují zchátralou sokolovnu z první republiky
Český Šternberk všichni známe jako místo, kam řeka Sázava, slavný hrad i okolní krásná příroda v letní sezoně přiláká velké množství vodáků i turistů. Přímo u řeky ale najdete prostornou sokolovnu, kterou si za první republiky svépomocí postavili místní sokolové. Objekt byl využíván až do konce 90tých let, následně dlouhé roky chátral. Skupina místních nadšenců před šesti lety začala sokolovnu postupně opravovat a přivádět k životu.
Městys Český Šternberk je během sezony plný turistů a chatařů, kteří sem pravidelně dojíždí. Na podzim a v zimě se tu život ale velmi zklidní. Žije tu totiž pouze 170 obyvatel. Možná díky tomu se všichni dobře znají a mají vztah k místní historii.
Když se sem s rodinou přistěhovala paní Anna Holubová, denně chodívala kolem staré sokolovny, která byla kdysi chloubou letoviska. Jako sportovně založená dáma brzy zjistila, že tělocvičná jednota Sokol byla v Českém Šternberku založena v roce 1920. Patnáct let poté byla na pozemku darovanému jednotě jedním z členů sokola postavena sokolovna a upraveno cvičiště. Členové Sokola tu pravidelně cvičili a organizovali sportovní i kulturní akce. Sokolovna také až do konce 90tých let sloužila jako místní kino, pořádaly se tu plesy a ochotnická představení oblastního divadla. Stará budova ale postupně chátrala a přestávala vyhovovat.
Nejprve venkovní hřiště, nyní postupně také budova
Sokolský duch ale v Českém Šternberku v lidech zůstal. V nově založené T.J. Sokol je dnes sice pouze 10 aktivních sokolů, jejich činnost ale není pouze cvičení a sportovní vyžití. Lidé se tu znají a jak místní, tak chataři toto místo skutečně milují.
Ve volném čase postupně společně celý areál renovují a přivádí do sokolovny zpět život. V roce 2023 díky dotaci od Národní sportovní agentury mohli vybudovat na pozemku u sokolovny víceúčelové hřiště pro veřejnost a jejich aktivity se nyní přesunují přímo na renovaci a opravu samotné budovy.
Promítání jako ve starých Formanových filmech
Přestože vnitřek je do určité míry ještě stále značně omšelý, sokolové tu už pořádali několik akcí, například Kateřinskou zábavu, čarodějnice nebo dožínky. Postupně chtějí sokolovně opět vdechnout život, aby se stala nejen místem spojeným s cvičením a sportem, ale aby se opět stala místem setkávání. Právě to přináší místním sokolům největší radost. Mít možnost se více poznat a potkávat se jako skuteční sousedé.
Ještě v 90tých letech sokolovna sloužila také jako místní kino. Dodnes tu najdete původní řady dřevěných sklápěcích sedadel, filmové plátno i podium. V budově se dokonce dochovaly i původní promítací stroje a staré filmy. To vše se nyní postupně přivádí opět k životu a místní se už těší na filmové retro večery. Doufají, že v létě promítání starých filmů přiláká i projíždějící vodáky a milovníky starých časů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
