Ve věku 98 let zemřela Jaroslava Skleničková. Byla poslední přeživší ženou z lidické tragédie

Vše, čím si Skleničková musela v mládí proti své vůli projít, poznamenalo její život i fyzické zdraví, ale nezlomilo ji. Své trauma podle svých blízkých postupně zpracovala a byla schopná žít šťastný a naplněný život, pracovat, vdát se, mít dceru a syna, postarat se o nemocnou matku i širokou rodinu.

Během života vzpomínala na to, jak v táboře poznala obětavost a hrdinství žen, které jí byly velkým vzorem. „Po celý můj život jsem se snažila chovat stejně čestně, nezištně a obětavě jako ony,“ uvedla Skleničková, která události kolem Lidic zachytila v knihách Jako chlapce by mne zastřelili a Vzpomínky mě stále tíží.

Čtěte také

Před 80 lety nacisté vypálili a srovnali se zemí středočeské Lidice. Zavraždili 340 jejich obyvatel

Osobní svoboda a rovná páteř pro ni podle rodiny zůstaly nejcennějšími hodnotami i během následujících desetiletí, kdy si komunistická propaganda lidický příběh přisvojila pro své ideologické účely, ale i v době po roce 1989, kdy občas cítila povinnost pozvednout veřejně svůj hlas a připomenout, že lidskou důstojnost, svobodu a demokracii je třeba chránit a rozvíjet.

Jediné porevoluční volby, kterých se nezúčastnila, byly ty právě skončené. I ve vysokém věku si uchovala svěží kritickou mysl a vynikající paměť, ochotně se účastnila besed a nejrůznějších rozhovorů. Ke svému osudu se podle rodiny dokázala postavit věcně, bez sebelítosti, s nadhledem.