Vltavská kaskáda aneb soustava devíti vodních děl

Myšlenkou propojení Vltavy s Dunajem se zabýval už Karel IV. a chtěl tak z Prahy vytvořit hlavní centrum obchodování v Evropě. Po řece se už tenkrát dopravovala sůl, kámen a dřevo za pomoci voroplavby a později paroplavby.

Ve 20. století ale převážily potřeby energetické a vodohospodářské, a proto vznikla takzvaná Vltavská kaskáda – soustava devíti vodních děl, která slouží k ochraně před povodněmi, k výrobě elektřiny i k rekreaci. Série přehrad se stavěla od 30. do 90. let 20. století.

Každá z přehrad má své jméno – Lipno I. a II., Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice a Vrané. Právě nádrž Vrané dokončená v roce 1935 byla první velkou vodní elektrárnou na Vltavě. V roce 1959 skončila výstavba nádrže Lipno I., která je dnes největším umělým jezerem v České republice. Nádrž je 48 km dlouhá, 10 km široká a skoro celá leží v malebné krajině chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava.