Vysadit pod broskvoň křen, to proti kadeřavosti nepomůže
Kadeřavost broskvoní je nejzávažnější houbovou chorobou těchto stromů. V letech s příznivými podmínkami pro infekci může kadeřavost zničit většinu listů a významně poškodit letorosty. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář vysvětluje:
„Ošetřovat proti kadeřavosti není tak těžké. Můžeme začít v listopadu, když z broskvoní opadá listí. Korunu stromu ošetříme některým měďnatým přípravkem, opadané listí co nejpečlivěji shrabeme. A spálíme.
Důležité je také ošetření v době, kdy začínají kvést (prášit) lísky. Pak v době, kdy začínají rašit pupeny broskvoní. V obou případech opět můžeme použít měďnaté přípravky. Pokud je deštivo poté, co broskvoně vyraší, použijeme na ošetření přípravky na jiné bázi. Syllit, Delan, Dithane a podobně.
Ve všech případech je důležité, aby strom byl roztokem dokonale omyt. Má-li už listy, ošetřuje se shora i zespodu. Jedná se totiž o přípravky kontaktní; chrání jen tam, kam dopadly, kde po ošetření zaschly. Listy napadené kadeřavostí můžeme otrhávat a pálit.
A pokud jste se někde dočetli, že proti kadeřavosti broskvoní pomůže, když pod strom vysadíte křen, podle mého názoru to nefunguje. Stejně tak ho můžete vysadit na kterékoliv jiné místo na zahradě a na kadeřavost to bude mít stejný účinek. Tedy žádný.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
