Vysaďte si odrůdu našeho prvního šlechtitele. Od jeho narození letos uplyne 200 let
Zkuste třeba jabloň Josef Daněk, pojmenovanou po českém pivovarníkovi, statkáři a obrozenci, příteli a podporovateli rodiny Boženy Němcové. Nedoceněný český pomolog Josef Eduard Proche, který se narodil v prosinci 1822, tím Daňkovi vzdal hold. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář vypráví:
„Před dvěma sty léty se ve Sloupně (Nový Bydžov) narodil Josef Eduard Proche. Jeho tatínek, hospodářský úředník feudálního režijního velkostatku, rozhodl, že chlapec půjde na studia do Jičína. Prospěch měl výborný, přesto nedostudoval. Josefa Eduarda totiž zajímalo především dění v přírodě, v ovocné zahradě. Jezdil po Evropě, na přednášky věhlasných profesorů, ovocnářů, biologů, botaniků.
Aby se něco dozvěděl, jel do Belgie, nebo do Ruska, prostě tam, kde se mohl poučit a vzdělat. Začal křížit jabloně a další druhy ovoce. Cílevědomě šlechtit. O jeho křížencích existují podrobné záznamy, jak která odrůda vznikla, jaké měla rodiče.
Jablko pojmenované příteli Boženy Němcové
Svého prvního křížence pojmenoval roku 1851 po chlumeckém sládkovi Josefu Daňkovi, mecenáši Boženy Němcové. Další z jeho odrůd dostala jméno přímo po paní Boženě (pojmenoval po ní i maliník), další po jednom z jejích synů. Poeticky znějí jména kříženců Fialkové nebo Růženka.
Proche začal s cílevědomým šlechtěním snad dvě desetiletí před Mičurinem. Vyšlechtil desítky, možná stovky odrůd ovoce. Předběhl svou dobu, která brala ovoce jen jako dobrotu vhodnou pro děti. Ani jeden z jeho sedmi synů se nepotatil. Proche proto své šlechtění prodal do Německa, část jedné berlínské firmě, část jinam. A tak je docela možné, že některé německé odrůdy, které dosáhly evropského věhlasu, mají kořeny u nás, ve Sloupně.
Jak je vidět, snaha nestačí. Vše potřebuje odpovídající reklamu. Kdyby výsledky výzkumu a šlechtění J.E.Procheho vešly včas ve známost, mohl být Proche známý široko daleko. Třeba jako Mičurin, Delbard, Späth.“
Související
-
Jarní výsadba ovocných keřů. S darovaným keřem si od sousedů můžete přinést i problém
S příchodem jara se na trhu objevuje široký sortiment ovocných i okrasných dřevin. A co dary od sousedů v podobě ovocných keřů, přijmout, nepřijmout?
-
Na svatého Marka sej oharka, říká se. Ve vyšších polohách výsev okurek ještě o týden, dva posuňte
Které druhy zeleniny můžeme vysévat začátkem jara? A se kterými bychom měli počkat na závěr dubna?
-
Jaro je druhé nejvhodnější období pro dělení trsů trvalek. Kterých? Poradíme
Jaro je tu, můžeme se pustit do dělení trsů trvalek a jejich přesazování. Existuje nějaké pravidlo, kterých trvalek se to týká?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
