Založte si krásný živý plot. Jaké listnáče vybrat?

Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář upozorňuje, že se musíme rozhodnout, jak vysoký plot chceme mít. Jestli ho budeme stříhat nebo ho necháme růst volně (pokud máme dost široké místo pro výsadbu). Z listnáčů snad nejrychleji roste tzv. turkestánský brest, drobnolistý, opadavý. Říká se mu také jilm sibiřský (Ulmus pumila celer). Po roce zakořeňování už bude mít každoroční přírůstky i přes jeden metr. Podle počasí, zejména podle toho, kolik v roce naprší.

Stálezelené ploty

Spolehlivé jsou ploty ze stálezelených dřevin, jako například kaliny vrásčitolisté a pražské, z bobkovišně, cesmín nebo hlohyní. Stálezelené, listnaté sázíme raději na severní či východní stranu, nebo do přistíněného místa, aby je neponičilo únorové slunce. Také potřebují, stejně jako rododendrony, dostatečnou zálivku, aby v zimě netrpěly suchem.

Opadavé ploty

Mezi opadavými listnáči sázenými na vyšší ploty jsou stálicemi buky a habry. Buky do teplých a nižších poloh, habry a jilmy klidně až do hor. Dobře snášejí řez, obrůstají i tzv. z pařezu. Na nižší ploty se hodí tradiční pámelníky, ptačí zoby, nebo třeba růže svraskalá (spíše na volně rostoucí ploty).

Vzdálenost výsadby

Pokud jde o vzdálenost výsadby, odvíjí se od velikosti sazenic. „Proutky“ buků, habrů, opadavých listnáčů, se sází na cca 40 cm, rozrostlé sazenice dál od sebe. Po výsadbě by měly být zkráceny o jednu až dvě třetiny, aby větvily odspodu. U plotu, který by měl být široký 40 - 50 cm, se sází na uvedenou vzdálenost i narostlé zboží. U plotů, s budoucí šířkou okolo jednoho metru, sázíme silné sazenice na 60 cm. Pokud to jde, u širších plotů sázíme ve dvou řadách, cca 30 cm od sebe vzdálených, do trojsponu.