Zasedací pořádek ve skleníku
Skleník lze využít po celý rok. Je ovšem potřeba v něm udržovat správnou teplotu a vlhkost. Tedy v zimě ho správně vytopit a v létě zase dobře odvětrat. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář vysvětluje:
„Zeleninu na rychlení vysazujeme do skleníku od února do května: saláty, ředkvičky, kedlubny apod. Na jaře přijdou na řadu po salátu rajčata, poté po kedlubnách papriky. V létě do skleníku umístíme to, co má rádo teplo: papriky, rajčata, lilky, okurky, mochyni, melouny cukrové i vodní.
Pokud jde o rajčata, papriky a okurky, je dobré najít jim ve skleníku správné místo. Okurky patří tam, kde se vzduch moc nehýbe. Mají rády vysokou vzdušnou vlhkost, nedaří se jim na kraji skleníku, kde je průvan. Tam osychají a napadají je svilušky. Dobré je místo v čele skleníku, na straně, kde nevětráme.
Papriky rády zamíří do tepla, na slunečnou stranu skleníku, bez pohybu vzduchu. Naproti nim, do mírného stínu, dáme rajčata. Povede se jim tam, kde se vzduch hýbe, kde do nich při chůzi občas klepneme, dotýkáme se jich. Rostlina tak dobře osychá. Pokud nepřiletí čmelák nebo včela, tím, že do keříku rajčat klepneme, můžeme ho opylovat.
U okurek se občas vyskytne problém, pokud je sázíme delší dobu na stejné místo. Můžeme si do skleníku zavléct choroby, napadající kořeny, okurka pak vadne. Lze to vyřešit tak, že okurku naroubujeme na kořeny dýně, které jsou vůči těmto chorobám odolné.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.