Zdeněk Šámal má chalupu v Branově. Díky němu stojí u Berounky kaplička věnovaná rozvědčíkovi
Hostinec U Rozvědčíka na břehu řeky Berounky v Nezabudicích uprostřed křivoklátských lesů znají nejenom vodáci a milovníci romantických výletů. Jen pár metrů od něj stojí kaplička věnovaná jeho někdejšímu majiteli, rozvědčíkovi, československému legionáři Jaroslavu Fraňkovi. Odhalena byla 12. října 2024. Díky Zdeňku Šámalovi, který má v Branově na protějším břehu Berounky chalupu.
Zdeněk Šámal vystudoval nejprve žurnalistiku a začal pracovat jako redaktor zpravodajství České televize. Později se podílel i na výrobě pořadu Objektiv, coby jeho dramaturg a moderátor. Další etapou pak byla role reportéra v Rusku a východních zemích. Po návratu domů chvíli uvažoval o práci reportéra na volné noze. Až přišla nabídka dělat šéfa zpravodajství České televize.
A i když ho práce v televizi bavila, nemohl opomenout svoji druhou vášeň, kterou byla už od dětství historie. „Přečetl jsem si Štorchovy Lovce mamutů. Jejich děj se zčásti odehrává v prostoru Bílé skály, vedle pražské Bulovky. My jsme tehdy bydleli naproti v Holešovicích. A spolužáci na mě šli v první třídě žalovat, že se Šámal zbláznil, protože chce v parku U Uranie vykopat mamuta,“ vzpomíná dnes s úsměvem Zdeněk Šámal. A tak není divu, že se později rozhodl vystudovat ještě pravěkou a raně středověkou archeologii.
Archeologické poklady
V Branově na Rakovnicku se Zdeněk Šámal ocitnul jako chalupář. Když hledali jako rodina víkendový domek, bylo Křivoklátsko jedním z míst, kde se rozhlíželi. „Moje žena našla inzerát na domek, na který jsme se jeli podívat. A nejspíš jsme tehdy oba měli vlčí mlhu, protože jsme si řekli: tady zameteme, nastěhujeme se a bydlíme. Tak to samozřejmě nebylo a v podstatě to opravujeme dodnes. Ale zamiloval jsem si to tam hned. Dneska bych řekl, že jsem tam v podstatě víc doma, než v Praze,“ říká Zdeněk Šámal.
A protože je duší archeolog, chodí rád křivoklátskými lesy a hledá archeologické poklady. Měl například to štěstí, že byl u vyzdvižení zlatého keltské pokladu. A také u bronzového pokladu. Jemu osobně se pak podařilo kousek od hradiště Dřevíč najít první nález svého druhu. „Byl to písemný pramen. Šlo o ochranné zaklínadlo z počátku 12. století, které si nechal napsat někdo, kdo trpěl kožní chorobou. Byl to složený olověný plech, na kterém bylo to zaklínadlo vyražené ve staré latině.“
Postav mi kapličku z oblázků
Na protější straně od Branova přes řeku Berounku stojí slavný Hostinec U Rozvědčíka. Oním rozvědčíkem byl československý legionář Jaroslav Franěk. Jeho hospoda bývala místem, kde se legionáři scházeli a vzpomínali na staré časy. Když přišla nacistická okupace, stal se Jaroslav Franěk členem sítě obrany národa, což ho nakonec v roce 1943 dovedlo na nacistické popraviště. „Skončil tam i proto, že vzal hodně viny na sebe, aby zachránil jiné, kteří díky němu válku přežili,“ vysvětluje Zdeněk Šámal.
Před popravou napsal Jaroslav Franěk své ženě dopis, ve kterém vyjádřil své poslední přání: pokud ti to dovolí poměry, postav mi po válce v území pod modříny kapličku z oblázků. A Zdeněk Šámal se rozhodl mu to přání po 80 letech splnit. „Můj syn Theodor o něm psal na gymnáziu seminární práci. A přišel za mnou a ptal se, proč mu tu kapličku ještě nikdo nepostavil? Tak jsem řekl: to je dobrý nápad,“ popisuje vznik prvotní myšlenky.
Jak ke stavbě kapličky pro rozvědčíka nakonec došlo, kdo všechno se na její realizaci podílel a kde u Berounky ji můžete najít, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
