Aleš Svoboda ví, že v týmu jsou všechny zážitky silnější. Věnuje se sportu s tisíciletou tradici

Jubilejní 10. ročník amatérského Mistrovství České republiky Všejanské lano byl pro Aleše Svobodu událostí. Už potřetí v září 2021 obhájil se svým rodinným týmem titul Mistra republiky v přetahování lanem.

Cesta za mistrovstvím ale byla klikatá. Důležitá byla síla v pažích, kterou Aleš nejprve získal díky judu. Později získal trénink během práce na rodinných polích a lesích. Pochází totiž ze zemědělské rodiny a od malička pracoval na rodinném hospodářství. Vystudoval dokonce zemědělskou školu. Vždy se mu ale také líbila bezpečnost a ochrana obyvatel. A to byly hlavní důvody, proč se nakonec profesí stal strážníkem.

Aleš zpacifikuje každého

Trojnásobný Mistr republiky v přetahování lanem, městský strážník Aleš Svoboda|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Z Alešových svalů a hmatů mají obavy všichni kolínští agresoři. Díky své síle Aleš rychle zpacifikuje každého, který dělá problémy nebo tropí výtržnosti. V rámci péče o hospodářství rychle zesílil při práci se dřevem v lese. Byl tak zdatný, že se brzy stal členem reprezentačního týmu ČR ve sportovním dřevorubectví a pravidelně se účastnil závodů a soutěží po celé republice.

V roce 2010 se v rámci jedné dřevorubecké akce účastnil i předváděčky v přetahování lanem. Velmi se mu to zalíbilo. V té době ale ještě neměl tým, se kterým by soutěžil. Když o několik let později postupně končil se závody v dřevorubectví, blížil se právě 6. ročník Mistrovství ČR v přetahování lanem. A to byla příležitost, kterou si nechtěl nechat ujít.

Přetahuje celá rodina

Nakonec se ukázalo, že tým nemusí nikde zdlouhavě shánět. Stačí se potkat s širší rodinou a přáteli a tým byl na světě. Shodou okolností totiž většina rodiny a přátel aktivně cvičí judo. Ostatně judu se jako trenérka věnuje i Alešova manželka. A právě díky judu se získají pevné paže a především pevný stisk ruky. A to je to, na čem při přetahování hlavně záleží. Tehdy v roce 2019 s týmem poprvé vyhráli a získali titul Mistra republiky. A jako odměna byla účast na Mistrovství Evropy v Irsku. Všichni zabrali – a v evropské konkurenci získali krásné deváté místo.

Od té doby se rodina schází k tréninku. Aleš má rodinu rád a na rodinná setkání se těší. Všichni si užijí hodně legrace. Před tréninkem si totiž losuje, kdo bude proti komu v týmu a pak cvičí na poli. Často je při tréninku pozoruje stádo krav. O to větší je to legrace. Na rodinném poli mají dost prostoru a dobře se pobaví. Někdy také trénují přímo ve Všejanech na hřišti. Ačkoliv si Aleš užil soutěžení v dřevorubectví v kategorii jednotlivců, tvrdí, že týmový sport mu více vyhovuje. Vše si s ostatními intenzivněji užije – ať už radost z vítězství nebo více legrace při tréninku. Zkrátka v týmu jsou všechny zážitky silnější.