Antonín Mittelbach projel na historickém vysokém kole celou trasu slavného závodu Tour de France
Antonín Mittelbach na kole jezdil rád odjakživa. Když dospěl, napadlo ho s přáteli z Unhoště uspořádat cyklistický závod na trase Unhošť – Karlovy Vary, ze kterého se postupně stala tradice lákající každým rokem víc a víc účastníků. Jeden z nich pak přišel s tím, že je k mání vysoké kolo. A tak ho tehdy koupili jako relikvii, která bude sloužit na cyklistickém plese coby dekorace na zdi.
Pak přišlo jaro a kolo ze zdi sundali. „A mě strašně lákalo to zkusit. Hodně mě ovlivnila kniha od Václava Paciny Sport v království Českém, protože on v ní psal o bratrech Kohoutech, kteří na tom vysokém kole tehdy jezdili a byli slavní. A jezdili na něm hrozně velký dálky,“ vzpomíná na svoji prvotní inspiraci Antonín Mittelbach. Než se na vysokém kole naučil jezdit, chvíli to trvalo. A taky bolelo. „Teď už jsem ve věku. Sice stále ještě jezdím, ale pořád se víc a víc bojím, protože je to opravdu hodně vysoko. Můžete si cokoliv zlomit. Můžete si i srazit vaz. Je to vážně dost nebezpečný a dřív bývaly i smrtelný úrazy.“
Antonín Mittelbach ovšem na vysokém kole nejezdí jenom na projížďky, ale také závodí. „Závody jsou hodně zajímavý, protože jste hodně vysoko, jede vás třeba dvacet na tom oválu, protože na mistrovství světa se jezdí závod na jednu míli, a tam se opravdu závodí A to je opravdu nebezpečný,“ říká s tím, že na vysokém kole se dá vyvinout rychlost tak kolem 28 kilometrů za hodinu.
Tour de France se zlomenými žebry
Jeho velkým souputníkem byl Josef Zimovčák, vítěz řady cyklistických závodů. „A protože jsem ho nikdy nemohl porazit a věděl jsem to, tak jsem s ním závodil v tom, že jsem vymýšlel různé nápady. Třeba že na vysokém kole projedu trasu závodu Tour de France. On to pak zvládl samozřejmě taky, ale až o deset let později,“ usmívá se cyklista.
Trasu Tour de France projel v roce 1996 za 40 dní. Do cíle na Champs Elysees dorazil hodinu před dojezdem. „Byl to ohromný, nezapomenutelný zážitek. Prostě jedete k tomu Vítěznému oblouku a víte, že jste projeli celou trasu Tour de France.“ Což je úžasný výkon sám o sobě. A to si přitom Antonín Mittelbach hned v úvodní etapě zlomil žebra. „Hrozně to bolelo, hlavně v noci. Ale ráno, když se člověk trochu rozhýbal, tak už to docela šlo. A já to za každou cenu chtěl dojet.“
Další extrémně dlouhou a náročnou trasou byla jeho cesta na vysokém kole do španělské Sevilly na tehdejší světovou výstavu EXPO 1992, kdy ujel neuvěřitelných 3 185 kilometrů. A obdivuhodný je i jeho pokus o překonání rekordu Josefa Kohouta, který ujel 400 kilometrů na škvárové dráze kdesi na Smíchově. „Ten můj pokus se konal na atletickém stadionu v Kladně. Trval 24 hodin a mně se za tu dobu povedlo ujet 403 kilometrů a 600 metrů,“ potvrzuje cyklistický nadšenec, že rekord pokořil.
Jak na vysoké kolo nasedá, co všechno bylo příčinou jeho pádů a jak se stalo, že se na vysokém kole projel i po prknech Národního divadla, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
