Arborista Lubor Křížek rekonstruuje hnízda velkých ptáků, třeba orla mořského. Proč? Oni to nezvládnou sami?
To je jedna z nejčastějších otázek, na které odpovídá. A odpověděl na ni i v naší reportáži. Za Luborem Křížkem jsem poprvé vyjeli vloni v létě, u hájovny na Sedlčansku vytvořil soustavu tůní, díky kterým dokáže zadržet potřebnou vodu v krajině. Tentokrát s Jolanou Novákovou putovali po okolních lesích. Lubor se totiž také zabývá zmíněnou rekonstrukcí hnízd.
Pozoruje nejen hnízdící ptáky a pokud je to potřeba, opravuje, staví, přesouvá ptačí hnízda. Na webu darujkridla.cz píše: „Většina ptáků jsou dokonalí stavitelé a hnízda bravurně dokážou vystavět sami. S úžasem můžeme pozorovat, jak používají různorodé materiály, od svých vlastních slin smíchaných s hlínou, přes stébla trav, ovčí vlny, mechy, lišejníky a jehličí, až po silné klacky a drny. Se stavbou samotného hnízda ptáci problém nemají. Problém nastává ve chvíli, kdy ptákům zničíme nebo proměníme místa, kde doposud svá hnízda s oblibou stavěli.
Lidská činnost v podobě proměny přirozených lesních porostů na plantáže s rovnými kmeny ptákům nesvědčí. V takových ‚lesích‘ prakticky nenajdeme krásně a silně zavětvené stromy, leda sporadicky. Přitom právě na těchto stromech hnízdí černí čápi, orli a další velcí ptáci nejraději. Aby tito ptáci zabránili vyhynutí svého druhu, snaží se lidským zásahům v krajině přizpůsobit a (z nouze) staví hnízda i v těchto porostech. Tady přichází na řadu má činnost. Hnízda na špatně a slabě zavětvených stromech se totiž často zřítí na zem. Mláďata pak mají jen mizivou šanci přežít. Pokud se nezabijí pádem, podlehnou na zemi predaci – to znamená, že jsou sežrána liškou, prasetem divokým, či jiným predátorem.
Vliv člověka na přírodu nebývá vždy pozitivní. Nejen rekonstrukce a stavby nových hnízd, ale i vyřezávání provázků a dalších různých odpadů z nohou mláďat dravců a sov, se stalo nedílnou součástí mých návštěv na těchto hnízdech.“
Pokud byste Lubora chtěli v jeho činnosti podpořit, podívejte se na jeho web.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.