Buk lesní, solitér do velké zahrady nebo součást živých plotů

2. červenec 2021

Největší audioportál na českém internetu

Fagus sylvatica 'Atropurpurea' - Buk lesní 'Atropurpurea' | Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Buky se řadí mezi stromy, které snášejí přísný řez a dají se tvarovat

Živé ploty, to jsou přirozené přírodní bariéry k zajištění soukromí. Na buku navíc díky husté struktuře větví zůstávají suché listy i v zimě. Buk lesní je dostupný v mnoha kultivarech, zajímavé jsou například červenolisté buky. I ty můžete vyzkoušet do živého plotu. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Buky se řadí mezi stromy, které snášejí přísný řez, dají se tvarovat. A tak se můžeme rozhodnout: pokud buk necháme růst, jako dominanta zahrady poskytne stín mnoha generacím. Když z něj vytvoříme živý plot, bude to také plot dlouhověký, na stovky let.

Hladká šedostříbrná kůra buku

Jednotlivé rostliny do živého plotu sázíme 60 až 100 cm od sebe, řežeme je tak, aby větvily, tvořily keř. Po vytvoření konečného tvaru a výšky (záleží na nás, zda to bude metr nebo třeba 4 metry) můžeme plot stříhat nůžkami na živý plot, jako jiné z listnatých dřevin, třeba z jilmů či habrů.

Buk raší později na jaře

Když na střih náhodou zapomeneme a plot přerůstá, řídne, prostřihneme ho a on zase zahoustne. Pokud nehnojíme průběžně, tak ho alespoň půl roku před větším zásahem pohnojíme hnojivem v zálivce. Lépe pak obrůstá, než když je v ‚hladové‘ zemi. Musíme si uvědomit, že každý rok řezem odstraňujeme tu část stromků, ve které je nejvíce živin, ty nejmladší části. Proto bychom na přísun živin pro buky v živém plotě neměli zapomínat.“

Mohlo by vás zajímat

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.