Čarověníky „vyšlechtila“ sama příroda
Čarověník je chomáčovitá nebo metlovitá odchylka v růstu na stromech a keřích. A čarověník je taky malý stromek, který krášlí zahradu. Ten je výsledkem dlouhé a pečlivé práce. Není jednoduché udržet nalezený shluk větví při životě a rozmnožit ho. U některých čarověníků se to nepovede vůbec.
Prvním krokem je naroubování. Podnoží, která zastoupí mateřský strom, je obvykle mladý semenáč téhož druhu, na kterém se čarověník objevil. Stromek - čarověník si pak svůj drobný vzrůst udrží třeba po desítky let. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Čarověníky jsou odchylky v růstu různých rostlin. Někdy je to následek poškození škůdci, chorobami, jindy je to genetická odchylka. Podle toho, na jakém druhu dřevin se vyskytuje, se také množí. Některé lze množit jen štěpováním, jiné oběma způsoby, jiné prakticky jen vegetativně. U pěstitelů a sběratelů jsou v největší oblibě ty, které korunku tvoří co nejmenší, nebo takové, které navíc změnily barvu či tvar listů, jehlic.
Sběratelé čarověníků chodí do lesa a nekoukají po zemi, po houbách, ale do korun stromů, jestli někde neuvidí ‚hnízdo‘. Místo, kde přestal například smrk růst tak, jak má. A v době, kdy je možné buď řízkovat, nebo roubovat, se do místa vydá se žebříkem, stupačkami, nůžkami či pilkou na dlouhé tyči, a kus si uřízne. Nebo uřízne čarověník celý. To je z pohledu jedinečnosti lepší. Mohlo by se stát, že když na místě část čarověníku zůstane, uvidí ho další ‚lovec‘, pak třeba ještě další, a je na světě jeden čarověník se třemi jmény.
Na trhu to vypadá tak, že čím hůře čarověník roste, tím je dražší. Je to dáno tím, že se hůře množí (má málo roubovatelných či řízkovatelných přírůstků), mnohdy se i po naštěpování špatně ujímá a slabě zakořeňuje.“
Související
-
Některé hortenzie zimu přečkají bez úhony
Máte na výběr. Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) nebo hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla)? Když se jim daří, jsou nádherné obě.
-
Proč by se pod lískou měly pást slepice
Lísky jsou poměrně rychle rostoucí dřeviny. Které větve odstraňovat a jakou výšku lísce zachovat, aby v příštím roce více plodila?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
