Galina Miklínová při ilustraci vždy nejprve hledá vnitřní rytmus dané knihy

Galina Miklínová svou tvůrčí cestu postupně hledala. Ilustraci se chtěla věnovat odjakživa, ale neměla štěstí u příjímacích zkoušek. Chtěla se alespoň naučit zajímavé tvůrčí „řemeslo“ a uvědomila si, že nejblíže ilustraci je animace. Figurku, kterou vytvoříte, můžete pak i oživit.

V letech 1984–1988 vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užitá grafika a v letech 1991–1997 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér filmové a televizní grafiky u prof. Miroslava Jágra a prof. Jiřího Barty. Ovšem právě na animaci filmů tvůrce potřebuje nejen výtvarný talent, ale také obrovské množství trpělivosti.

Rozpracované ilustrace i úspěšné knihy, které Galina Miklínová ilustrovala|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Galina Miklínová přiznává, že právě trpělivost je to, co jí v běžném životě občas schází. Jakmile ale začne tvořit film, zcela ji práce pohltí a pak jí ani nevadí, že několik vteřin filmu někdy pracně vytváří i měsíc.

Když malebné místo k životu podněcuje tvůrčí fantazii

Dnes se svojí rodinou žije v malebném staročeském domku v obci Klučov u Českého Brodu. Svůj ateliér si vybrala přímo v podkroví s hezkým výhledem na vysoké stromy a do upraveného dvorečku. Je to ideální místo pro tvorbu, kdy potřebuje nejen klid, ale také dost světla i inspiraci. To vše se zúročilo v originálních nápadech.

Za svá díla získala mnoho ocenění v Čechách i zahraničí. Ilustrovala první čtyři díly Harryho Pottera, knížku Kosprd a Telecí nebo Strašidýlko Strášu. V oblasti animovaných filmů připomeňme například Večerníček O Kanafáskovi nebo celovečerní film Lichožrouti, který měl v kinech premiéru v roce 2016, a o rok později vyhrál mezinárodní festival dětských filmů v Chicagu. Právě Lichožrouti se od prvního knižního vydání v roce 2008 postupně staly nejoblíbenějšími postavičkami její tvorby.

Jaro v plné pracovní síle

Galina Miklínová přizpůsobila svůj tvůrčí rytmus rodině a dětem. I ona musela díky karanténám a on-line výuce svůj čas věnovat více dětem a pomáhat jim se školou. Jaro 2022 jí proto zastihlo v plné tvůrčí síle.

Dokončila knihu Aleny Mornštajnové - Kapka Ája a připravovala ilustrace k nové knize o bagrech Petra Stančíka. Ostatně inspiraci ke vzniku této knihy přinesl její syn, který si stěžoval, že je o bagrech málo knížek. Těší se ale na přípravu dalších dílů úspěšné série knih H2O autora Petra Stančíka i pokračování knihy Vombat Jirka od Evy Papouškové, s kterou spolupracuje dlouhodobě. Ráda připravuje ilustrace pro autory, kteří píší pro děti, ale i pro dospělé. Ona linka „dospělých“ je pak v textech vždy cítit, a to ji právě baví. Na práci se těší. Jak vlastně Galina Miklínová pracuje?

Ilustrace, které vždy odráží vnitřní svět umělkyně

Galina Miklínová se zabývá jak filmovou tvorbou, tak knižními ilustracemi. Každá tvůrčí činnosti má svá specifika, přitom se vzájemně ovlivňují. Tvrdí o sobě, že je při práci jako „lakmusový papírek“. Vše co se kolem ní děje, prostředí, které má kolem sebe a kde tvoří, se do ní ukládá a pak zpětně ovlivňuje její tvorbu i nápady.

Knihy, které Galina Miklínová v poslední době ilustrovala|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Nejdříve si musí v klidu svého ateliéru pozorně přečíst text, který má ilustrovat. Vždy se raději zamkne, aby se mohla do textu skutečně ponořit. Text nechá na sebe působit a výsledné pocity i její vlastní vnímání příběhu se pak plně zrcadlí v daných ilustracích, které jsou tak vždy originální a jiné.

Principy z animace přenáší do ilustrace a naopak

Čtenáře je potřeba udržet v napětí a zároveň ho někdy i uklidnit. Příprava ilustrací se proto odvíjí od samotného rytmu knihy, který je důležitý pro výběr motivů i rozložení, kam budou ilustrace při četbě umístěné. Knihu si proto Galina Miklínová nejprve rozkreslí a vytvoří si scénář, podle kterého pak postupuje. Ilustrace tímto způsobem je pracná, ale animace filmů je časově mnohem náročnější a zdlouhavá.

Dnes Galina Miklínová přiznává, že si původně náročnost této profese nedokázala představit. Není výjimkou, že se celovečerní film připravuje dlouhé roky a několik vteřin filmu třeba celý měsíc. Jakmile se ale ponoří do tvůrčí práce, vnímá čas jinak. I když je práce pomalá, tvoří si postupně svůj svět, která má v představách a práce ji neuvěřitelně baví. Proces tvoření je totiž pro Galinu Miklínovou nade vše.