Jak přechytračit plíseň okurkovou
Postrachem pěstitelů okurek je plíseň okurková. Je několik možností, jak před ní zelené plody ochránit. Můžeme využít novinek ve šlechtění, schopnosti okurek pnout se po opoře anebo alespoň operativně zareagovat na hlášení přátel z Moravy, že se plíseň okurková blíží. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
V boji s plísní okurkovou můžeme použít poznatky vědy, šlechtění. A to tak, že budeme pěstovat takzvané protiplísňové odrůdy, které nějaký čas odolávají tlaku choroby poté, co už postihla odrůdy běžné.
Nebo při pěstování okurek můžeme vycházet ze skutečnosti, že na suchém listu se plíseň špatně chytá. Pěstujeme tedy okurky na sítích, tyčkách, prostě jim umožníme šplhat do výšky a díky tomu dobře osychat. Dobře osychají i na vrstvě nadýchaného mulče, třeba na slámě či na seně.
Další opatření vychází z předpokladu, že plíseň přichází až v plném létě. Předpěstujeme-li si sadbu dřív než obvykle, časně ji vysadíme, budeme mít dost okurek na zavaření už před nástupem choroby.
Když nám kamarádi z Moravy hlásí, že plíseň okurková už u nich je, víme, že k nám dorazí asi za 14 dní a můžeme se na to připravit. Zaléváním, hnojením. Aby okurky začaly dobře růst. Protože plíseň okurková napadá vždycky starší listy, mladé tak mohou přirůstat a zásobovat energií narůstající plody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
