Je to krása, křičí z ledové vody otužilec tělem i duší Jiří Škvrna. V Mladé Boleslavi obnovil tradici závodu zimních plavců
Mráz kreslí na sklo úchvatné obrázky, ale to Jiřímu nebrání vydat se bosky k Jizeře. Z vyhřáté klubovny mladoboleslavských otužilců ujde po ojíněné trávě ke břehu řeky 30 metrů. Aspoň koupací plášť že si přehodil přes holé tělo, na tu cestu.
Než se stačím rozhlédnout, je ve vodě. On a kachny. „Krása! Je to skvělý, voda píchá jako jehličky,“ volá Jiří Škvrna a snaží se překřičet hučící jez. V silikonové čepičce a černých plavkách ukrajuje kraulem první metry ledové řeky. Voda má dva stupně, venku jsou mínus tři. Po 6 minutách pomalým krokem míří ke břehu, jako když my v parném létě opouštíme vlny teplého moře. Prostě klídek. Trpělivě postojí pro focení, pak si teprve přes sebe přehodí plášť. Na tréninku bývá v ledové vodě 10 minut, na závodech i déle.
„Těsně před ‚akcí‘ se člověku do vody nechce, ale ten pocit potom, že překonal sám sebe! Paráda.“ Jiří je pěkně červený. „Je to gymnastika pro cévy,“ říká.
Míříme do klubovny otužileckého klubu TJ Auto Škoda, kterého je Jiří předsedou. Zatímco se převléká do suchého, vypráví, co ho k otužování přivedlo: „Měl jsem těžší období v životě a potřeboval si pročistit hlavu. Tak jsem se začal otužovat. Chodil jsem každý den k nám do lomu, na minutku, dvě, vydržel jsem to tehdy až do prosince. No a teď už osmým rokem dělám otužování pořádně, plavu na závodech. Ale ani předtím jsem neměl problém vlézt do studené vody. Otužování je můj největší koníček.“
V ledové vodě se Jiřímu evidentně líbí, ale že by si v letních měsících sypal do vany led, aby se mu nestýskalo, to ne. V létě si užívá tepla, i když, pokud ho cesty zavedou do hor, rád „ochutná“ vody tamních řek a potůčků.
Mladoboleslavský klub otužilců, který funguje 3 roky, má asi 50 členů, z toho 10 dětí. Obnovili tradici otužileckých závodů na Jizeře, které se konávaly v 80. a 90. letech. Otužilci, ženy i muži, se sešli na závodě zimních plavců nedávno, 15. ledna 2022. Na tratích o délce 1000, 750, 500 a 250 metrů poměřilo své síly 157 plavců.
Na co se Jiří Škvrna těší, když plave ve studené vodě? A za jak dlouho po opuštění řeky se začal pořádně klepat? Poslechněte si v reportáži.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.