Karkulka připomíná svíčky na dortu aneb pěstujeme papriky na výrobu koření

Když se v polovině února pustíte do výsevu semínek, můžete se v létě chlubit, že máte na zahradě červenou Karkulku. Nečekejte za rohem vlka a babičku v posteli, Karkulka je název jedné z kořeninových paprik. Její plody jsou štíhlé, na rostlině vzpřímeně postavené, tmavě červené a sladké. O pěstování kořeninových paprik víc prozradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Časný výsev vyžadují nejen pálivé papriky, ale také odrůdy papriky roční. Tedy odrůdy pěstované ne pro přímou konzumaci, ale pro plody plné vůně a barvy, určené na výrobu koření. Když je vysejeme touto dobou, narostou do doby výsadby ven tak, že velmi časně po zakořenění začnou růst, kvést, nasazovat plody.

Tyto papriky mívají plody vzpřímené, nad keřem. Sklízí se postupně, pěkně vybarvené, zralé. Sušíme je v teplém stínu. Usušeným odlomíme zelenou stopku a nadrtíme je v mlýnku na jemný prach. Čím teplejší léto bude, tím budou voňavější.

Pro toho, kdo hledá u kořeninové papriky spíše mírnější pálivost, je v sortimentu odrůd například kulatá drobná paprika Korál. Pro gurmány hledající solidnější ostrost je vhodná paprika křovitá (Capsicum frutescens) poskytující drobnější tenké plody, z nichž se mele takzvaný kajenský pepř (jméno má od přístavu Cayenne ve Francouzské Guyaně) nebo se z paprik v různém stupni zralosti vyrábí omáčka typu Tabasco.

Papriky kořeninové se pěstují na slunci, aby od něho nabraly co nejvíce energie pro tvorbu vonných a dalších látek, tvořících základ chuti a barvy výsledného koření. I když jsou ve skleníku či fóliovníku mnohdy podmínky pro růst paprik lepší, není chuť mleté papriky taková, jako z kultur venkovních.“

Pro zopakování, pálivé papriky můžeme vysévat začátkem února (pro růst potřebují 15 týdnů), kořeninové v polovině února (13 až 14 týdnů) a zeleninové na začátku března (12 týdnů). Papriky vysazujeme ven po ledových mužích. Ty kořeninové pěstujeme na záhonu.

Další rady o pěstování paprik i o přesazování celeru si poslechněte v reportáži.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.